Datum: 01.08.2016

Domácí zvířata zanášejí do krajiny nebezpečné jedy, ohrožují tím přírodu

Jako po vymření to často vypadá na pastvinách krav, ovcí a dalších domácích zvířat. Vědci totiž zjistili, že některé přípravky běžně používané k jejich ošetřování jsou prudce jedovaté pro brouky a jiné bezobratlé organismy. Úbytek těchto živočichů pak přispěl i k ústupu některých vzácných druhů ptáků, například dudků, pro něž jsou jejich larvy vítaným zdrojem potravy.

„Poněkud opomíjenou, avšak z hlediska biodiverzity zásadní skutečností je, že některá cenná společenstva organismů ohrožují současné postupy veterinární péče v konvenčních chovech domácích zvířat. Vlivem časté aplikace antiparazitik mizí organismy, které se v přírodě živí trusem zvířat, odstraňují jej z pastvin a slouží tedy jako přirozená zdravotní policie. Zejména se to týká brouků, včetně řady vzácných druhů,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. 

Výzkumy provedené v zahraničí ukázaly, že zvířata ošetřená některými antiparazitiky, jako je například běžně používaný ivermektin, vylučují vysoce toxický trus i 45 dní po aplikaci. Tato  antiparazitika, jsou pro brouky specializované na zpracování trusu pachově atraktivní a lákají je ze širokého okolí. Pro jejich larvy pak výkaly domácích zvířat představují toxickou past, z níž není úniku.

Používání toxických antiparazitik vede nejenom k vyhubení mnoha ohrožených druhů v lokalitě, ale zvyšuje riziko šíření infekcí. „Kvůli vyhubení organismů rozkládajících trus zůstávají na pastvinách výkaly extrémně dlouhou dobu. Místo aby trus během několika dní či týdnů zmizel, stává se zdrojem infekcí nejen pro domácí zvířata, ale potenciálně i pro divoká zvířata v přírodě. Tam, kde nemá trus kdo odstraňovat, je povrch pastvin dlouhodobě kontaminován vývojovými stadii parazitů, zvířata se díky tomu brzy nakazí znovu, paraziti si postupně vytvářejí k přípravkům odolnost a je třeba odčervovat o to intenzivněji. Je to začarovaný kruh,“ popsal Miloslav Jirků další souvislosti.

Kontaminace pastvin domácích zvířat toxickými látkami tak představuje pro přírodu vážnou zátěž. Domácí plemena zvířat se však po stovkách let šlechtění, navíc při současných metodách chovu na uzavřených pastvinách, bez intenzivní veterinární péče neobejdou. „Alespoň v případě cenných území, jako jsou národní parky, bývalé vojenské prostory a větší přírodní rezervace, by se proto péče o bezlesí měla obejít bez pastvy domácích zvířat,“ doplnil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

K údržbě přírodních luk a stepí je proto v rámci ochrany přírody vhodnější používat původní velké kopytníky, jako jsou divocí koně, zubři nebo zpětně šlechtění pratuři. Ukazují to jak mnohaleté zkušenosti ze zahraničí, tak pilotní projekt pastvy velkých spásačů realizovaný v bývalém vojenském prostoru ve středočeských Milovicích. Tito velcí kopytníci si zachovali přirozenou odolnost vůči běžným parazitům, takže se dlouhodobě bez plošného používání antiparazitik obejdou a výborně se jim daří.

Na trus vázaní brouci mají pravděpodobně již od dob dinosaurů nezastupitelnou roli v ekosystému. Nejenže udržují pastviny čisté, ale zapracováváním trusu zpřístupňují živiny rostlinám a zlepšují tak jejich koloběh v přírodě. Svou činností zvyšují i množství žížal a jiných půdních organismů. Zdravá půda je pak schopná hostit bohatá rostlinná společenstva, zachovává si úrodnost, je odolnější vůči erozi a má výrazně lepší schopnost vstřebávat a zadržovat vodu. Brouci zpracovávající trus navíc výrazně snižují vznik metanu ve výkalech a omezují tak únik jednoho z hlavních skleníkových plynů do atmosféry. „Jde o dokonalý systém fungující desítky milionů let, který jsme chemií a celkovou změnou hospodaření vážně narušili během několika málo desetiletí,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků.

Brouci zpracovávající trus jsou přitom schopni bránit šíření parazitů přirozenou cestou. Výzkumy ukázaly, že zdravé populace těchto brouků dokáží u domácích zvířat snižovat infekce střevními parazity o více než 95 procent. Brouci odstraňováním trusu zabraňují také množení obtížných much, které představují veterinární i hygienický problém. Mouchám totiž jedy z antiparazitik vadí výrazně méně, takže na rozdíl od brouků přežijí, a trus ležící dlouhodobě na pastvinách se pak stává jejich líhništěm.

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA