Američtí lososi mohou přenášet tasemnice. O objevu parazitologů píše CNN
Parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která byla dosud známá pouze z opačné strany Tichého oceánu, ze severoasijského pobřeží zejm. Japonska a Ruska. Přinesli tak první důkaz přirozeného výskytu tohoto parazita z rodu škulovců i na území Severní Ameriky. O objev se zajímala americká zpravodajská stanice CNN.
(http://edition.cnn.com/2017/01/11/health/salmon-tapeworm-food-study/index.html)
Jedná se o parazitického červa Diphyllobothrium nihonkaiense známého ze severního Tichomořského pobřeží Asie (především Ruska a Japonska). Patří mezi škulovce (Diphyllobothriidea), což jsou tasemnice zejména savců, a někteří zástupci mohou napadat i člověka. Zdrojem nákazy jsou tichomořští migrující lososi (r. Oncorhynchus), kteří slouží jako druzí mezihostitelé tohoto parazita. Člověk se může nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného masa pacifických lososů (například sashimi, sushi atd.). Náš známý Atlantský losos tuto tasemnici nepřenáší.
Parazitolog Roman Kuchta se svým týmem jako první identifikoval tohoto škulovce mimo Asii – na Pacifickém pobřeží Severní Ameriky, kde se migrující tichomořští lososi také vyskytují. A to nejdříve importovaným případem českého turisty, který se nakazil v Britské Kolumbii v Kanadě (Wicht et al. 2008). „V roce 2012 jsme se s kolegou Mikulášem Orosem z Košického Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd vypravili na Aljašku najít larvy tohoto parazita v tichomořských lososech. Podařilo se nám jednoho jedince nalézt a pomocí sekvencí dvou genů jsme jej identifikovali jako D. nihonkaiense,“ popisuje Roman Kuchta první důkaz přirozeného výskytu dospělců i larev této tasemnice na území Severní Ameriky (Kuchta a kol. 2017). Podle této studie je pravděpodobné, že většina předchozích případů z této oblasti, identifikovaných jako příbuzný druh D. latum, jsou ve skutečnosti D. nihonkaiense.
„Škulovci v dospělosti žijí v trávicím traktu člověka a způsobují onemocnění zvané difyllobothrióza, ale v drtivé většině případů nám neškodí nebo způsobují jen trávicí potíže jako bolesti břicha či průjem. Bez jakýchkoli obtíží a symptomů žije s tasemnicí i ředitel našeho ústavu Julius Lukeš, který je experimentálně nakažen druhem D. latum už 3 roky,“ doplnil Roman Kuchta.
Tento výzkum byl podpořen Grantovou Agenturou České Republiky (P506/12/1632).
Publikace:
Wicht B., Scholz T., Kuchta R. 2008. First record of human infection with the tapeworm Diphyllobothrium nihonkaiense in North America. American Journal of Tropical Medicine and Public Health 78: 235-238.
Kuchta R., Oros M., Jayde Ferguson, Scholz T. 2017. Diphyllobothrium nihonkaiense tapeworm larvae in salmon from North America. Emerging Infectious Diseases 23: 351–353.
