Datum: 10.12.2018

V Budějovicích se sešli přední vědci, řešili perspektivy české vědy

Strategie výzkumu není jasná. A také je zapotřebí méně byrokracie, větší otevřenost českého výzkumného prostoru, efektivní administrativní podpora ze strany samotných institucí, výraznější podpora mladých vědeckých pracovníků, českých i zahraničních, a také vhodný a účinný systém hodnocení. Na tom se kromě jiného shodli účastníci konference Perspektivy české vědy 2018.

Konference, kterou organizovalo Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou, se uskutečnila v pátek 7. 12. 2018 v Českých Budějovicích s podtitulem "Coming to the Czech Republic to do Excellent Research". Konference se zúčastnili čeští vědečtí pracovníci i manažeři vědy, zahraniční pracovníci působící v českých institucích a také zahraniční hosté.

Program byl rozdělen do pěti bloků, které se postupně věnovaly internacionalizaci, akademické kariéře, financování výzkumu a vývoje, administrativní podpoře a vizím, leadershipu a řízení ve vědě. Celým programem prováděl s velkým osobním nasazením Martin Pumera, držitel ERC grantu z roku 2009, který je od prosince 2016 klíčovým zahraničním vědeckým pracovníkem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Hned na začátku vyjádřil lítost nad tím, že se této významné akce nezúčastnil žádný zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.  

Konferenci zahájili předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáš Machula, ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer a rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek. Hned na počátku řečníci zmínili několik oblastí, ve kterých by si přáli zlepšení. Eva Zažímalová v první řadě zmínila nutnost snížení byrokracie a také sjednocení pravidel různých poskytovatelů.  Se snížením byrokracie souhlasil i Libor Grubhofer, který přístup úředníků vidí jako nebezpečný experiment s vědci. K tomu přidal to, že velmi důležité pro českou vědu je její otevření a rozdělování prostředků kvalitním týmům a nikoliv šedému průměru. V neposlední řadě považuje za důležité stabilní politické prostředí a udržení svobody v nejširším slova smyslu. Jiří Málek přidal důraz na systém hodnocení, který považuje za zásadní. A to také s ohledem na specifičnost sociálně-vědních a humanitních oborů, jejichž výstupy není možné hodnotit pouze na základě počtu článků v impaktovaných časopisech. K tomu Jiří Málek neopomněl zmínit nutnost věnovat se také mladým vědeckým pracovníkům.

Záznam z konference je ke shlédnutí zde:

 

Stěžejní body konference shrnula ve svém závěrečném vystoupení Eva Zažímalová. Pro budoucnost české vědy je zásadní vzájemná důvěra aktérů v celém systému a také svoboda. Především svoboda použít svěřené prostředky k realizaci kvalitních výsledků způsobem, který je k dosažení nejlepší. Dále je velmi důležitá stabilita systému výzkumu a vývoje a předvídatelnost vědní politiky. Dalším bodem je navýšení poměru institucionálního financování na úkor financování účelového. Nejlepší vědci se tak budou moci věnovat především výzkumné práci a nikoliv přípravě projektů, jejich administraci a psaní průběžných a závěrečných zpráv. Stěžejním bodem je internacionalizace – bez zahraničních vědeckých pracovníků a mezinárodní spolupráce není možné dělat v zemi velikosti Česka kvalitní vědu. Neméně důležitým bodem je i hodnocení. Je vhodné si přiznat, že většina vědeckých pracovníků a institucí nechce být hodnocena. Ale bez kvalitního hodnocení to nejde. Musí však jít o rozumný systém, který poskytne především důležitou zpětnou vazbu – pro instituce, týmy i jednotlivce. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na odpovídající podporu – a to jak na tu administrativní, tak především tu společenskou.

 

Zdroj: Vědavýzkum.cz Má Česko jasnou strategii výzkumu?

 

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA