Pivo nebo biopaliva z krásnooček? Vědci luští jejich genetický kód
Mezinárodní konsorcium vědců se snaží přečíst genetický kód krásnooček. Důvodem zájmu je možnost využití těchto organismů k výrobě biopaliv, ve výživě, robotice nebo při léčbě nádorů. Mnozí z nás si pamatují malé zelené buňky z obrázků na úvod učebnic přírodopisu. Krásnoočka běžně žijí na hnojištích, v loužích, příkopech, najdeme je třeba i ve venkovských rybnících, kde vodu barví dozelena.
Starodávné enzymy
Výhodou krásnooček je, že jsou geneticky bohatá. „Mají tajemství už miliardu let,“ říká s nadsázkou biolog Julius Lukeš, jehož laboratoř se na článku podílela. Článek vyšel v časopise Biology Open.
Vědci a biotechnologové o krásnoočka jeví velký zájem. Jejich potenciál přirovnávají ke kvasinkám, které pro nás vyrábějí pivo. Krásnoočka totiž například v těle mají starodávné enzymy, které v lidském těle nejsou.
Předmětem zájmu vědců je potenciální možnost využití krásnoček pro produkci potravin, či biopaliv. „Problém je ale zatím cena, která je vysoká,“ připouští Tomáš Cajthaml, chemik a odborník na životní prostředí.
Krásnoočka mají také podobné enzymy jako my, které dokážou rozkládat škodliviny i ve velmi nízkých koncentracích. „To se týká zbytků léčiv, hormonů nebo aditiv,“ upozorňuje Cajthaml.
Bohatší genom
Genom krásnoočka je obrovský a občas badatele zmate. Jeho součástí jsou totiž kromě mitochondrií, které využíváme, také chloroplasty. Genetický kod mají krásnoočka bohatší než lidé.
„Genů, které kódují bílkoviny, máme 23 tisíc a krásnoočka jich mají 50 až 60 tisíc,“ ilustruje situaci Julius Lukeš.
V krásnoočkách se navíc najdou látky jako v houbách, včetně té, díky níž je příznivci zdravé výživy oceňovaná například hlíva ústřičná - beta glukan.
„Mají spoustu vlastností, které kombinují řasy nebo houby,“ říká Tomáš Cajthaml, chemik a odborník na životní prostředí.
Bičík a spermie
Badatelé z Jihočeské univerzity a jejich zahraniční spolupracovníci, kteří se podíleli na studii, zkoumají složení bičíku krásnoočka.
„Bičík spojuje krásnoočka s námi. Už před víc než miliardou let byl složen ze stejných bílkovin,“ upozorňuje Julius Lukeš.
Vědci vždy jednu bílkovinu vypnou a sledují, co se děje s bičíkem, zda se ohne nebo zda se například přestane hýbat. To pak srovnávají s bičíkem lidské spermie.
Jde sice o základní výzkum, ten by ale mohl přispět k léčbě řady chorob člověka spojených s poruchou bílkovin v bičíku spermie.
Proč lidstvo zajímá prvok zvaný krásnoočko? Jak plastový odpad působí na mořské mikroby? Díky čemu geneticky upravené bakterie hledají jedy? Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují biolog Julius Lukeš a odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml, spolúčinkuje herečka Jana Janěková. Moderuje Martina Mašková.
autor:Martina Mašková
