Laboratoř imunologie vektorů

Řešené výzkumné projekty

Imunita klíšťat

Patogeny přenášené krevsajícími vektory musejí být schopny odolat vrozenému obrannému systému svých přenašečů založenému na systému buněčných i humorálních imunitních odpovědí. Na rozdíl od krevsajícího hmyzu, je znalost imunitního systému klíšťat doposud velmi omezená. Doposud bylo popsáno jen malé množství buněčných reakcí (např. fagocytóza) a imunitních molekul (antimikrobiálních peptidů, lysozymů a lektinů), viz přehledný článek (Kopáček et al., 2010). V naší laboratoři jsme původně pracovali s africkým klíšťákem Ornithodoros moubata, u kterého jsme postupně charakterizovali řadu imunitních proteinů: střevní lysozym účinný proti Gram-pozitivním bakteriím (Kopáček et al., 1999; Grunclová et al., 2003), lektin z hemolymfy pojmenovaný DorinM, který zřejmě funguje v rozpoznání patogenů (Kovář et al., 2000 Rego et al., 2006) a zejména univerzální inhibitor proteáz typu alpha2-makroglobulinu, který je přítomen v plazmě (Kopáček et al., 2000; Saravanan et al. 2003). Náš současný výzkum je zaměřený na evropské klíště Ixodes ricinus, které je významným přenašečem klíšťové encefalitidy a Lymské boreliózy. V našem výzkumu používáme přístup reverzí genetiky, který vychází od znalosti příslušných genů k poznání vlastností a funkcí proteinů, které tyto geny kódují. Náš výzkum se opírá o nedávno zveřejněný genom blízce příbuzného klíštěte Ixodes scapularis a metodu studia funkce proteinů pomocí tzv. RNA interference, kdy můžeme cíleně potlačit syntézu jednotlivých proteinů. Pomocí těchto nástrojů se snažíme postupně odhalit a charakterizovat molekuly, které fungují v kaskádě imunitních reakcí blízce podobných savčímu komplementu, který je nejdůležitější a nejkomplexnější složkou vrozené imunity. Bližší poznání vlastností a funkcí jednotlivých molekul zúčastněných v těchto procesech může pomoci potlačit schopnost klíšťat přenášet nebezpečná onemocnění.

Střevo klíštěte, metabolismus železa a trávení krve

Klíšťata jsou přenašeči různorodých virů, bakterií i prvoků, které způsobují závažná onemocnění lidí i domácích zvířat. Jedna z možností, jak ovlivnit fyziologii klíšťat a jejich schopnost přenášet patogeny, je narušit jejich sání a trávení hostitelské krve. Proto jsme se zaměřili na detailní poznání enzymatického aparátu, který je schopen zpracovat vzhledem k váze nenasátého klíštěte až stonásobnou váhu hostitelské krve. Náš výzkum v této oblasti provádíme v úzké spolupráci s laboratoří Dr. Michaela Mareše, ÚOCHB AVČR, Praha a se světově známou laboratoří Profesora Jamese McKerrow a Conora R. Caffrey v Sandlerově Centru pro základní výzkum parazitických onemocnění, Kalifornské univerzity v San Francisku. Naše výzkumná aktivita je zaměřená na výzkum genů a jejich regulace, biochemickou a proteomickou charakterizaci jednotlivých enzymů a imunohistochemickou lokalizaci v klíštěcím střevě. Postupně charakterizujeme nejvýznamnější trávicí proteázy, které jsou zapojeny do hemoglobinolytické kaskády ve střevních buňkách klíštěte Ixodes ricinus (Sojka et al., 2007; Sojka et al., 2008; Horn et al., 2009). Ukázali jsme, že trávení klíšťat je daleko více podobné trávení např. u krevních motolic než u krevsajícího hmyzu. Poznání celkového mechanismu trávení krve a jeho jednotlivých složek slibuje nalezení potenciálních „Achilových pat“ klíštěte, na které bude možné zaměřit vývoj účinných „proti-klíštěcích“ vakcín.

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA