Laboratoř parazitární terapie
Řešené výzkumné projekty
Komenzální prvok a lidský střevní ekosystému
Vliv benigního červa na střevní zánětlivá onemocnění
Helminti (neboli červi) jsou všeobecně považováni za silné manipulátory hostitelské imunity. Během stamiliónů let ko-evoluce s hostitelskými organismy (včetně člověka) si vyvinuly řadu důmyslných mechanismů, které odklánějí nebo přesměrovávají imunitní odpověď hostitele zejména tak, aby zastavili zánětlivé mechanismy vedoucí k jejich přímé likvidaci. Navzdory tomu, že mnoho helmintů je pro člověka za určitých podmínek patogenních, získáváme stále nové důkazy o tom, že úplná ztráta kontaktu s těmito organismy má neblahé důsledky pro lidské zdraví. Epidemiologické studie prokazují, že absence výskytu helmintů u člověka koreluje s celosvětovým nárůstem chronických zánětlivých onemocnění (CIADs* – Chronic Inflammation-Associated Diseases) ve vyspělých zemích. CIADs jsou skupinou onemocnění, která mají společné, zdánlivě nesouvisející, rizikové faktory a vyskytují se převážně ve vyspělých společnostech napříč celým dnešním světem (např. Crohnova choroba, roztroušená skleróza, různé alergie etc.). Nedávno nastoupivší intenzivní výzkum střevního mikrobiomu člověka ukazuje, že reintrodukce helmintů do střevního ekosystému se zdá být slibným přístupem při léčbě CIADs. Podstatou je využití kontrolované expozice nepatogenním či mírně patogenním červem s cílem aktivovat protizánětlivé imunitní odpovědi. Naše laboratoř se zaměřuje na testování helminta, tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta), jejíž kolonizace hostitele jsou převážně asymptomatické. Nedávno jsme prokázali příznivý účinek kolonizace Hymenolepis na střevní zánět na experimentálním modelu (Jirků-Pomajbíková et al., 2018, Parasitol). Přes testování v klinických studiích a v experimentálních systémech, studium helminto-terapie dosahuje mezníku, kdy je nutné přistoupit k několika dalším směrům výzkumu, které jsou nezbytné pro jeho následný a úspěšný rozvoj. Jedním z nich je studium interakcí v rámci komplexu „hostitel-helmint“ společně s definováním podmínek a faktorů ovlivňujících míru protizánětlivého účinku. V rámci tohoto projektu si tudíž klademe za cíl definovat vliv složení diety (a dalších specifických faktorů, případně jejich kombinací) na interakce mezi hostitelem a H. diminuta, které mohou ovlivňovat její účinnost pro terapii při vybraných zánětlivých onemocněních. Tato tasemnice se dostává do popředí výzkumu v rámci helminto-terapie a je považována za velmi optimálního terapeutického kandidáta. Předložený projekt je řešen v úzké spolupráci s laboratoří Williama Parkera, vedoucího laboratoře na „Duke University“ (NC, USA), která se specializuje na studium efektu H. diminuta na neuropsychiatrické poruchy (např. autismus).
*Chronická zánětlivá onemocnění (CIAD): pojem označuje širokou skupinu chorob a stavů způsobených chronickým zánětem, tudíž, doprovázených imunitní dysregulací. Tato skupina zahrnuje alergie, řadu autoimunitních stavů, některé neuropsychiatrické poruchy a některá onemocnění zažívacího traktu.
Diversita střevních komenzálních prvoků ve zdravé lidské populaci
Výzkum posledního desetiletí ukazuje na fakt, že prvoci představují důležitou součást střevního mikrobiomu většiny živočichů, včetně člověka, se zjevným dopadem na jeho zdraví. Ve srovnání s bakteriální mikrobiotou, nebyla diverzita střevních prvoků z pohledu komunity dosud systematicky sledována, zejména pak v populaci tzv. Západní společnosti. Ještě donedávna převládal názor, že střevní prvoci jsou pro člověka patogenní a musí být tedy z těla odstraněni. Teprve nedávno bylo prokázáno, že komenzální prvoci jsou běžnou a nedílnou součástí střevních společenstev a mají příznivý vliv na hostitelský organismus. Například, prvoci Blastocystis spp. a Dientamoeba fragilis jsou detekováni častěji u zdravých jedinců než u těch, kteří trpí chronickými zánětlivými onemocněními střev. Další důležitý poznatek nových průzkumů naznačuje, že kolonizace komenzálních prvoků v těle hostitele je spojena se specifickým složením a často i větší diverzitou střevní bakteriální mikrobioty. V rámci tohoto projektu, monitorujeme výskyt a prevalenci několika střevních prvoků (prozatím Blastocystis, Dientamoeba, Giardia, Entamoeba, apod.) v populaci zdravých lidí (v kontextu střevních zánětů) a případné zoonotické přenosy (tj. přenosy mezi lidmi a jejich zvířaty - se kterými jsou v blízkém kontaktu). Jelikož střevní prvoci byli (vedle bakterií a helmintů) dlouhodobě součástí střevního ekosystému našich předků, bude nutné přehodnotit jejich význam pro zdraví člověka v moderní společnosti. Tento pohled nabízí další možnosti k prevenci nebo dokonce léčbě pandemie chronických zánětlivých onemocnění.