Datum: 09.07.2019

Jula Lukeš komentuje vyjádření Etické komise Univerzity Palackého v Olomouci

Světoznámý chemik Radek Zbořil se podílel na manipulaci s daty, tvrdí etická komise olomoucké univerzity. Vědec to odmítá.

Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Radek Zbořil.

Etická komise Univerzity Palackého (UP) v Olomouci rozsekla tento týden závažný spor. Světově uznávaný chemik Radek Zbořil a jeho bývalý kolega Martin Heřmánek podle ní manipulovali s daty grafu v článku vydaném v roce 2007 v prestižním vědeckém časopise. Zbořil podle odborníků úpravu přímo inicioval, podle rektora školy Jaroslava Millera to však nelze prokázat. Chemik se závěry nesouhlasí a chce se bránit.

Jak už Deník N informoval v květnu, ve vyostřené debatě ohledně chystaného výzkumného superústavu na Univerzitě Palackého v Olomouci řeší škola další nepříjemnost. Rektorovi se dostalo na stůl obvinění ze závažného porušení vědecké etiky: v práci, pod kterou je mimo jiné podepsán profesor Zbořil, někdo manipuloval s daty grafu.

Obvinění je to pro univerzitu nadmíru citlivé. Kromě toho, že Zbořil patří mezi nejcitovanější české výzkumníky, vede v Olomouci jedno z vědeckých center – Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, které platí za výkladní skříň školy.

Zbořil s kolegy v jednom ze svých nejcitovanějších článků použil graf z disertační práce z roku 2006. Křivku ale podle podnětu, který na školu dorazil loni na podzim, někdo pro účely článku upravil – odstranil z ní výkyvy.

Původní graf v práci spoluautora článku Martina Heřmánka zohledňoval přítomnost takzvaného šťavelanu železnatého v měřeném nanomateriálu, graf použitý v článku nikoli. To mohlo mít zásadní vliv na vyznění celého článku – alespoň podle dalšího spoluautora, tehdejšího doktoranda Čeňka Gregora.

„Role šťavelanu byla nesprávně vyhodnocena, či spíše vůbec nebyla brána v úvahu. A to je dle mého soudu zcela zásadní chyba, které by se měli vědci při své práci vyvarovat. Pokud se ve výsledcích objeví neznámý faktor, je nutné jeho vliv ověřit a zjistit, jak významnou roli jeho přítomnost hraje,“ popsal už dříve pro Deník N Gregor, který podnět na podzim podal.

S ostatními aktéry má komplikované vztahy – na škole dvakrát neobhájil svou disertaci a z akademického světa odešel pracovat do soukromého sektoru.

Článek s názvem Catalytic Efficiency of Iron(III) Oxides in Decomposition of Hydrogen Peroxide: Competition between the Surface Area and Crystallinity of Nanoparticles vyšel v časopisu JACS 129, 10929 (2007).
Autory článku jsou Martin Heřmánek, Radek Zbořil, Ivo Medřík, Jiří Pechoušek a Čeněk Gregor.

Horní graf je ten, který mají Čeněk Gregor a Martin Heřmánek ve svých disertačních pracích. Spodní graf byl zveřejněný v časopise JACS.

Článek, který vyšel v prestižním vědeckém časopise Journal of the American Chemical Society (JACS), Zbořil později použil i jako jeden z důležitých podkladů pro získání profesorského titulu.

 

Etická komise ale v pondělí rozhodla, že v kolektivní publikaci porušili etický kodex právě Zbořil a Heřmánek. Alespoň tak závěry šetření nezávislých odborníků shrnul rektor Miller ve vyjádření, které dnes zaslal Deníku N.

„Zatímco dr. Heřmánek přinejmenším věděl o manipulaci s dotyčným grafem, profesor Zbořil nezabránil jeho úpravě a publikaci. Jako korespondenční autor zároveň adekvátně a včas nereagoval na impulzy, jež upozorňovaly na toto konkrétní pochybení (především v roce 2012),“ píše rektor ve svém prohlášení k výsledkům šetření etické komise.

Toho, kdo konkrétně úpravu grafu provedl, se podle závěrů rektora „s definitivní platností nepodařilo identifikovat“. „Závěr, dle nějž profesor Zbořil mohl úpravu iniciovat, není prokázán a vyžadoval by hlubší expertní šetření celé záležitosti,“ okomentoval to v prohlášení Miller.

Kompletní text rozhodnutí komise univerzita zveřejňovat nebude, protože obsahuje „interní vyjádření jednotlivých účastníků řízení“. Redakci Deníku N se jej přesto podařilo získat. Etická komise vyslýchala hned několik svědků a nakonec se jednomyslně usnesla na závěrech, které jsou na rozdíl od rektorových slov mnohem přísnější.

„Tvrzení předložená profesorem Zbořilem se jeví jako účelová, uváděná ve snaze obhájit své pochybení. Naopak věrohodná se jeví tvrzení ostatních spoluautorů, včetně dr. Heřmánka, který uvedl, že profesora Zbořila na chybějící píky (výkyvy, pozn. red.) výslovně upozorňoval a že byl odmítnut s tím, že by s originálními výsledky mohl mít editor problém,“ stojí v závěrech komise.

To však Zbořil odmítá a tvrdí, že o manipulaci prokazatelně věděl jen Heřmánek, Gregor a někdejší děkan Přírodovědecké fakulty Juraj Ševčík. Ten ale před komisí uvedl, že se se Zbořilem o manipulaci s daty bavil.

Zbořil: Svědci jsou podjatí

Rektor v závěru svého dvoustránkového vyjádření uvádí, že výsledky jednání komise mají doporučující, nikoliv právně závazný charakter a jsou „do jisté míry založeny na dedukcích a vyjádřeních aktérů, které jsou ve vzájemném rozporu“. „Nelze je proto považovat za konstatování viny, ale za vyjádření kolektivního postoje přísně nakládajícího se zvažováním pravděpodobnosti konkrétních dějů. Profesor Zbořil závěry etické komise rozporuje a bude na ně reagovat,“ dodal Miller.

To potvrzuje i sám Zbořil. „Neztotožňuji se se závěry etické komise, ani s většinou bodů ve zdůvodnění. Naprostá většina z nich je činěna na základě domněnek nebo výpovědí podjatých svědků či spoluautorů. Zcela odmítám tvrzení, že bych inicioval úpravu grafu v práci JACS 2007. Etická komise pro tento závěr neposkytla jediný konkrétní důkaz,“ napsal Deníku N.

Dušuje se, že vždy dodržoval nejvyšší standardy etické práce, a jako důkaz přikládá dopis od svých zastánců z vědeckého centra i kolegů ze zahraničí. „Je skutečně s podivem, že etická komise může upřednostnit názor bývalého studenta, který porušoval pracovní kázeň, před názory desítek spolupracovníků včetně prof. Fischera, viceprezidenta největší německé grantové agentury DFG, nebo prof. Fornasiera, editora jednoho z nejvýznamnějších časopisů Americké chemické společnosti,“ uvádí Zbořil.

„Ojedinělé pochybení“

Nesouhlasí ani se závěrem, že není možné viníka určit. „Jediné právně relevantní důkazní prostředky v této kauze jsou znalecké posudky. Ty jasně prokazují, že doktor Heřmánek manipuloval s daty v jiném svém výhradně autorském díle a že tato manipulace je zcela analogická té provedené v článku v JACS z roku 2007,“ píše chemik.

Rovněž odmítá nařčení z nečinnosti. „V roce 2013, kdy se konala obhajoba disertační práce dr. Gregora, tento sice hovořil o manipulaci, ale nikdy neuvedl, o jaké grafy se jedná a odkud pocházejí. Elektronickou verzi prezentace nikdy neposkytl. Etická komise nepozvala žádného z členů komise pro obhajobu disertační práce dr. Gregora k výpovědi, což považuji za bezprecedentní, zejména pokud činí závěry z tohoto jednání,“ brání se Zbořil.

Podle něj došlo při šetření „k mnoha procesním pochybením v rozporu s jednacím řádem etické komise univerzity“. Žádá proto o přezkum postupu komise. „Případné další kroky související s tímto případem budu řešit právní cestou,“ předesílá Zbořil.

Heřmánek uznává, že k etickému pochybení mohlo dojít i z jeho strany. „Etické komisi jsem podal své jednoznačné vyjádření, ale výsledek jednání komise ještě neznám. Nevím, jak mám postoj pana rektora komentovat. Není to pro mě překvapivé, ale nevím, co k tomu mám víc říct. Závěr neznám, nicméně že ho profesor Zbořil rozporuje, mě nepřekvapuje, ale nechci to nijak komentovat,“ řekl Deníku N Heřmánek.

Komise zkoumala etickou stránku pouze ve vztahu k vnitřním normám univerzity. Nezabývala se tedy tím, jaké má manipulace s grafem dopady na celý výzkum a na publikovaný článek.

I tak ale Zbořil podle rektora s redakcí časopisu „projednal způsob nápravy problému“. „Inicioval rovněž opakovaná měření, která měla prokázat, že i přes provedené úpravy grafu jsou závěry práce validní,“ vysvětluje. Zbořil prý výsledky už prezentoval vědecké radě Přírodovědecké fakulty UP a nyní připravuje podklady pro opravu článku.

Rektor v závěru zprávy Zbořila označuje za „výjimečně talentovaného vědce s mimořádnými schopnostmi“ v oblasti základního i aplikovaného výzkumu. Navíc jeho odborná i manažerská činnost podle Millera významně přispívá k rozvoji univerzity i celé oborové sféry. Proto má světově známý chemik i přes „ojedinělé pochybení“ nadále podporu vedení univerzity.

Na doplňující dotaz, proč univerzita v závěru prohlášení apeluje na Heřmánkovu „vědeckou a profesní čest“, zatímco u Zbořila, který je stále jejím zaměstnancem, nikoliv, mluvčí školy a současně prorektor pro vnější vztahy Petr Bilík odepsal: „Profesor Zbořil je členem akademické obce Univerzity Palackého a tato záležitost s ním byla, je a bude řešena osobně.“

O tom, jaký dopad budou mít závěry komise na Zbořila, chce rektor nejprve mluvit s vedením Přírodovědecké fakulty UP. „A to tak, aby bylo dosaženo vypořádání všech relevantních závěrů komise. Do návrhu konkrétních rozhodnutí nebude vedení tyto kroky komentovat,“ říká rektor.

Etické prohřešky v kulisách boje o nový ústav

Profesor Radek Zbořil vede Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů spadající pod Přírodovědeckou fakultu UP. Spolu se šéfy dalších univerzitních ústavů představuje jednu ze stran sporu o vznik superústavu CIST, který má stávající vědecká centra prakticky propojit.

Se způsobem, jak má ústav vzniknout, část fakulty nesouhlasí. Její vedení v čele s děkanem Martinem Kubalou znervózňovalo, že přesně neví, co to bude pro fakultu znamenat – obávalo se, že se z fakulty stane pouze vzdělávací ústav a kvalitní výzkum se přesune do nového centra. Děkan také upozorňoval, že není jasné, jak bude probíhat dělení majetku a úvazků.

Zvažované kroky vůči Zbořilovi zatím odmítá specifikovat i děkan fakulty Martin Kubala. Pro Deník N nicméně uvedl, že je rád, že oficiální univerzitní orgány tuto záležitost řeší, a usnesení etické komise je podle něj jedním z kroků.

„Nyní ve spolupráci s panem rektorem budeme na závěry komise reagovat. Etická komise konstatovala pochybení dvou pracovníků, profesora Zbořila a doktora Heřmánka. Tím, že doktor Heřmánek už není zaměstnanec univerzity, nemůže vůči němu univerzita už uplatňovat žádné pravomoci,“ řekl Kubala.

Škola chce ve spolupráci s vedením fakult podniknout takové kroky, aby se podobným problémům zamezilo. Jak to chce realizovat? „Zesílením komunikace etických norem a pravidel do výuky doktorandů a důrazným apelem ke všem akademickým pracovníkům na všech fakultách univerzity,“ naznačil další postupy prorektor Bilík.

Chemik Zbořil končí ve vedení centra olomoucké univerzity. Spor o vědecký superústav se vrací na začátek

Poprvé od rozhodnutí Etické komise Univerzity Palackého v Olomouci, že světově uznávaný chemik Radek Zbořil inicioval v jednom ze svých článků manipulaci s daty, se s ním sešel rektor Jaroslav Miller. Jednali také o neshodách okolo založení superústavu, který má stávající univerzitní centra – včetně toho, jež vede Zbořil –, zastřešit. Proti záměru část fakulty protestuje, po několika měsících debat je ale příprava v podstatě stále na začátku. Jasné je jen to, že Zbořil opouští vedení centra, bude se věnovat přípravě projektů.

Celým akademickým rokem se na Univerzitě Palackého v Olomouci táhne spor o vznik ambiciózního vědeckého ústavu. Nejde o žádnou maličkost – má zastřešit tři dnešní vědecká univerzitní centra a podle zastánců také dát škole do budoucna lepší startovní pozici pro získávání velkých mezinárodních grantů.

Odpůrci ale kritizují nedomyšlenost plánu a část přírodovědecké fakulty se chystané novince brání kvůli obavám, že se špičkový výzkum včetně lidí a přístrojů přesune z fakulty pod střechu nového ústavu. Dvě ze tří stávajících center, na jejichž půdorysu má ústav vyrůst, totiž spadají pod přírodovědeckou fakultu. Nový superústav už nemá být podřízený žádné fakultě, bude spadat pod rektorát. O změně, která se má v Olomouci odehrát, se na univerzitě mluví jako o brexitu.

Zbořil předává vedení centra a bude se věnovat vědě

V této atmosféře se rektor Miller ve čtvrtek sešel s děkanem přírodovědecké fakulty Martinem Kubalou a profesorem Radkem Zbořilem, vedoucím jednoho ze špičkových center: Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), které dnes spadá pod přírodovědeckou fakultu. Trojice vědců jednala za zavřenými dveřmi o tom, jak současné kolize řešit. Na stole nebyla jen neshoda na založení vědeckého superústavu: museli se popasovat i s čerstvým závěrem jednání univerzitní etické komise. Ten se osobně dotýká právě Radka Zbořila – jednoho z nejcitovanějších českých vědců, který centrum RCPTM vybudoval a získal mu mezinárodní prestiž.

Jak minulý týden napsal Deník N, podle členů etické komise světově uznávaný chemik a jeho bývalý kolega Martin Heřmánek zmanipulovali data v grafu ve článku, který před dvanácti lety otiskl prestižní vědecký časopis Journal of the American Chemical Society (JACS). Sám Zbořil použil článek jako jeden z významných podkladů pro svůj profesorský titul.

Nedávný verdikt etické komise zní: uznávaný chemik a jeho bývalý kolega Martin Heřmánek porušili etický kodex a data zmanipulovali. A ačkoliv není jasné, kdo konkrétně data upravil, Zbořil podle komisařů úpravu inicioval. Rektor školy se nicméně nechal slyšet, že takový závěr se nepodařilo přímo prokázat. „Vždycky jsem však respektoval a respektuji nález etické komise,“ řekl Deníku N rektor Miller po jednání Akademického senátu. Situaci ale nemá jednoduchou – dostává dopisy na Zbořilovu podporu od kapacit z českých i zahraničních univerzit.

„Je pravda, že dobrat se po dvanácti letech jednoznačného závěru, je vlastně nemožné. Druhá věc, etická komise není soud. Je to těleso, které upozorňuje na možná etická pochybení, a je na rektorovi, jak s ním naloží. A je to určitá psychická újma u všech lidí, kteří jsou před etickou komisi předvoláni. Protože je to signál, že něco není v pořádku,“ vysvětluje rektor, jak etickou komisi vnímá.

„Pan profesor Zbořil je člověk, který na zelené louce vybudoval obrovské centrum, které Olomouci závidí celý svět, které podstatným způsobem zvedlo zaměstnanost regionu a na univerzitu přitáhlo několik miliard korun,“ dodává rektor.

Chemik se závěry etické komise nesouhlasí, podle něj pro tvrzení chybí dostatek podkladů. Chce se proto bránit právní cestou. „Tuto věc nyní projednávám s právníkem, na základě jeho doporučení zvolím další postup. Na úrovni Univerzity Palackého určitě budu žádat prošetření prokazatelných procesních chyb a porušení jednacího řádu Etické komise UP,“ napsal Zbořil Deníku N.

Nešťastná obhajoba

Podnět na podezření z manipulace s daty podal loni na podzim děkanovi Přírodovědecké fakulty UP bývalý doktorand Radka Zbořila Čeněk Gregor. Ten dělal pod vedením známého chemika svoji disertační práci, dvakrát ji ale neobhájil a odešel z akademického světa pracovat do firmy. Na podezření z manipulace s daty prý upozornil už během své první obhajoby v roce 2012. Zbořil se tomu teď brání. Čeněk Gregor má za to, že práci neobhájil právě proto, že na upravená data poukázal. Možnost teď připouští i etická komise univerzity, která se za něj postavila a doporučila přezkoumat jeho obhajobu. Gregor vysvětluje, že podnět podal poté, co se na podzim se známými bavil o dění na univerzitě a vzpomněl si na to, že by ho zajímalo, jestli podezření někdo přezkoumal. Podle Zbořila se teď objevily nové skutečnosti, kvůli kterým se bude závěrům etické komise bránit. „Jedná se především o vyjádření členů komise pro obhajobu disertační práce a přítomných hostů, které bylo zasláno panu rektorovi. Ti potvrdili mé dřívější tvrzení prezentované před Etickou komisí UP, že z naprosto nekonkrétních informací doktoranda Gregora nebylo možné určit, o jaké grafy se jedná a zda s nimi bylo manipulováno. Student toto závažné tvrzení nijak věcně nedoložil a neobhájil. Tímto jsou zcela znevěrohodněna usnesení Etické komise UP,“ napsal Zbořil Deníku N.

Ačkoliv čtvrteční schůzka trojice akademiků jasný závěr nemá, podle rektora „proběhla v konstruktivním duchu a rýsuje se dohoda, která by měla řešit hned několik dosavadních kolizí současně“.

Vše nasvědčuje tomu, že se univerzita chystá na změny. Ty se budou týkat přímo vedení RCPTM. „Součástí dohody budou organizační změny ve vedení RCPTM zejména z důvodu stabilizace velkých grantových projektů vedených profesorem Zbořilem a přípravy nových mezinárodních grantů,“ napsal rektor Miller Deníku N krátce po jednání.

Na dotaz profesor Zbořil upřesnil, že se jeho zařazení mění. „Pověřím svého zástupce Michala Otyepku vedením RCPTM a budu se naplno věnovat vědecké práci a přípravě velkých grantů,“ uvedl.

Výsledky a jednání etické komise byly na schůzce podle Zbořila zmíněny jen „velmi okrajově“. „Opakovaně jsem deklaroval, že její závěry zásadně odmítám,“ napsal Zbořil. Stěžejní byla podle něj právě příprava vzniku nového vysokoškolského ústavu univerzity.

Trojice se zároveň dohodla, že se škola kvůli vzniku centra majetkově a technicky vyrovná s fakultou: „Zásadní je, že směřujeme k uklidnění situace a faktickému vyústění, které počítá s kompenzačními mechanismy i souborem technických vypořádání mezi fakultou a centry,“ uvedl rektor. Na konkrétní částce se ale vědci zatím nedomluvili.

Na Zbořilovu podporu v posledních dnech přicházejí rektorovi dopisy od českých i zahraničních vědců. „Chci tímto dopisem vystoupit na obranu Radka Zbořila, který jakožto extrémně schopný vědec vytvořil a vede pracoviště, které u nás nemá obdoby. Takto mimořádní lidé občas způsobují mimořádné problémy (což se v tomto případě ale dle mého názoru rozhodně neděje) či mají mimořádné požadavky. Mají na ně totiž právo, protože často poskytují své instituci stonásobně větší benefity než tzv. ‚bezproblémoví‘ a málo produktivní či neproduktivní pracovníci, jichž máme v České republice prakticky neomezeně,“ píše například šéf Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR Julius Lukeš.

Uvádí, že Zbořila zná jako člena Učené společnosti, ale nemá s ním osobní vazby ani nezná detaily kauzy, která je mu tematicky i místně vzdálená. Podle nedávného rektorova prohlášení má ale za to, že se věci vyvíjejí „velmi podivným způsobem“. „Považoval bych, spolu se svými kolegy z Českých Budějovic, další útoky na prof. Zbořila a jeho tým za účelové, namířené na něj primárně kvůli jeho výjimečnosti. Vnímali bychom to jako útok na vědeckou elitu naší země, jako výraz české malosti a udělali bychom všechno v našich silách na její obranu,“ uvádí v dopise rektorovi Lukeš.

Hluboké příkopy

Ani po středečním pětihodinovém jednání Akademického senátu však není o vzniku ústavu, jehož zrod se zaujetím sledují i ostatní české vysoké školy a vědecká centra, jasněji. Akademici stav popisují jako „fázi únavy“ a několik vědců hrozí výpovědí kvůli nepříjemnému klimatu v práci.

„Za posledních pár měsíců se příkopy mezi pracovišti uvnitř přírodovědecké fakulty vyhrotily natolik, že dostávám řadu informací o tom, že lidé spolu už nechtějí pracovat. Řada vědců avizuje možnost odchodu, a pokud bychom nebyli schopni dotáhnout rozjeté projekty do konce, znamená to obrovské finanční penále pro univerzitu,“ varoval na zasedání Akademického senátu rektor školy Jaroslav Miller. Narážel tak na přetrvávající spory mezi dvěma tábory: zástupci univerzitních center a představiteli přírodovědecké fakulty.

Ty jsou podle rektora významným důvodem, proč by měl nový superústav vzniknout. „Domnívám se, že jedna z mála šancí, jak to vyřešit – a je to v podstatě krizový management – je tyto struktury od sebe oddělit. Hloubka příkopů je taková, že si nejsem jist, že jsou zasypatelné v horizontu několika let,“ řekl Miller na středečním zasedání.

Akademický senát sice dal ústavu zelenou, věcný záměr ale smetl ze stolu s tím, že nenaplňuje parametry, které by mít měl. Po středečním senátu se tak z něj stal pouze „záměr“, se kterým se teď bude pracovat při vytváření dohod mezi centry a fakultami.

„Z ekonomického pohledu nás materiál také neuspokojil,“ přednesl předseda ekonomické komise Jiří Vévoda. S kolegy z komise upozorňuje, že chybí ekonomický rozbor včetně finančních dopadů na stávající součásti univerzity. Postrádá také záruku, že nový ústav nebude při rozdělování peněz zvýhodněný oproti zbytku, nebo návrh postupu, pokud se avizované příjmy ústavu nenaplní. Sám děkan Kubala pak předložený záměr označil za zklamání.

„Dělat ekonomickou analýzu vysokoškolského ústavu je velmi problematické. Když jsem pracoval na předchozím působišti, měl jsem tvrdá data: kolik pojištěnců odejde, o kolik se nám sníží nebo zvýší příjmy. Tady nevíme, jestli dostaneme, či nedostaneme granty. Udělat stoprocentní ekonomickou analýzu není možné, ale můžeme vycházet třeba ze současných čísel,“ komentoval složitost postupu Vévoda.

Přírodovědecká fakulta si dokonce vypočítala, o kolik peněz by kvůli založení ústavu přišla. „Když sečteme všechny nároky, které jsme vyčíslili, dostaneme se k částce vyšší než 100 milionů korun. Nikde ve věcném záměru jsem se nedočetl, zda vůbec existují nějaké náhrady spojené se vznikem ústavu,“ přednesl Akademickému senátu profesor geologie Ondřej Bábek, který sedí v technické komisi Přírodovědecké fakulty UP.

Za vznik ústavu se naopak přišel přimluvit například známý genetik Jaroslav Doležel: držitel České hlavy, který se svým týmem rozluštil genom pšenice. Stávající postup bránil i šéf dalšího ze tří center – Ústavu molekulární a translační medicíny – Marián Hajdúch.

Ačkoli ani po měsících se zástupcům center a přírodovědecké fakulty stále nepodařilo dohodnout se, děkan Martin Kubala, který proces v mnoha ohledech označuje za bolestný, si současně chválí, že pracovní skupina funguje poměrně konstruktivně.

„To je pro mě důkazem, že přes veškeré rozepře nejsou příkopy tak hluboké a jsme spolu schopni věcně se bavit,“ hodnotí s tím, že jednání postupují systematicky, záleží to ale na dostatku času, který je potřeba. „Postupujeme po měsících, ne po týdnech,“ dodává.

Rektor při jednání Akademického senátu totiž několikrát uvedl, že pokud se strany nedohodnou, může rozhodnout on sám. Děkan Kubala ale přítomné senátory upozornil, že výsledky stále neodpovídají vynaloženému úsilí. „A nejsme o moc dál, než jsme byli v únoru, nebo dokonce říjnu,“ myslí si.

Podle něj jsou nejdůležitější zaměstnanci, kteří právě kvůli chybějící dohodě nevědí, jak se rozhodnout – tedy jestli zůstat na fakultě, či ve specializovaném centru. Vznikem superústavu by podle Kubaly navíc došlo k rozbití stávajících týmů a děkan zatím neumí předvídat, jak by taková situace mohla ovlivnit řešení grantů.

„Další věc je, že granty byly získané pro stávající organizační strukturu univerzity. Pokud ji takto dramaticky změníme, je otázka, co na to poskytovatel,“ nastínil možné riziko.

„V tuto chvíli jsem schopen dohlédnout přínos pro několik málo jednotlivců, možná desítky. Jsem schopen dohlédnout problémy pro další stovky pracovníků, nejsem schopen dohlédnout přínos pro žádnou z kateder, nejsem schopen dohlédnout přínos pro žádnou z fakult,“ dodal Kubala.

A právě kvůli předloženému záměru, který podle senátorů a senátorek nesplnil zadání z předchozího jednání, se nakonec senát rozhodl pro formulaci, že materiál „bere na vědomí informaci o průběhu přípravy“ zřízení vysokoškolského ústavu.

Současně senát požádal rektora o předložení věcného záměru změny statutu univerzity i superústavu, návrhu organizačních změn a ekonomického rozboru včetně finančních dopadů.

Kromě toho požádali senátoři rektora o závazek, že metodika dělení příspěvků a dotací „nebude (…) upravována tak, aby zvýhodňovala nově vzniklou součást, a zároveň bude garantováno, že případná změna metodiky nebude mít negativní finanční dopad na stávající součásti“. Kromě toho pak chtějí senátoři scénář pro případ, že se nepodaří naplnit avizované příjmy vědeckého supercentra.

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA