Ke klíšťatům mám dobrý vztah
Ondra Hajdušek v článku pro magazín VÍKEND.
Když hygienická stanice vyhlásí devátý nebo desátý stupeň aktivity klíšťat, neměli bychom správně vůbec vstupovat do lesa. Je každoroční hysterie kolem těchto roztočů opodstatněná? Odpověď na tuto otázku objasnil Ondřej Hajdušek, vědec z laboratoře, která se zabývá klíšťaty přenášenými nemocemi.
„Klíšťata mají v roce, několik období aktivity. Vylézají v dubnu a květnu, kdy se oteplí a je vlhko. Na vlhku jsou obzvlášť závislá a potřebují ho. Jedním z mála faktorů, který jim škodí, je sucho. V dubnu a květnu je vždycky klíšťat nejvíce. To je první vrchol. V červnu to slábne a v červenci a srpnu, kdy je sucho, je klíšťat málo a s jejich počtem klesá i jejich aktivita. Teď je venku asi jen třetina klíšťat z počtu, kterého dosáhla na jaře. Jestli jsou agresivnější nebo ne, to nedovedu posoudit. Záleží také na tom, kam člověk chodí. Druhá vlna přichází na podzim. V září a říjnu počet klíšťat opět stoupá,“ vysvětluje RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D., vedoucí laboratoře klíšťaty přenášených onemocnění z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Klíšťata jsou přenašeči různých nemocí, pro člověka jsou nejnebezpečnější borelióza a encefalitida. Borelia je bakterie, encefalitidu způsobuje virus. „Proti klíšťové encefalitidě máme vakcínu, která funguje dobře. Proočkovanost je ovšem malá, když to srovnáme třeba se sousedním Rakouskem.
Promořenost klíšťaty s encefalitidou v porovnání s boreliózou je menší, asi do šesti procent. Případů encefalitidy je také méně než případů boreliózy, ale její průběh je velice závažný. Není na to nějaká účinná léčba. Pacient se nechává v klidu a dost často si z onemocnění nese nějaké následky,“ popisuje Ondřej Hajdušek s tím, že na boreliózu žádná vakcína není.
Nejde o rizikové povolání
Ale dá se léčit antibiotiky, když se rozpozná včas. „Existuje více druhů borélií, některé mají rády kůži, jiné lezou do srdce, do kloubů, do mozku a tak dále. Podle toho jsou potom také příznaky nemoci,“ říká odborník. Borelióza s encefalitidou jsou tedy nejběžnější u lidí. Potom jsou tu i další choroby, které přenášejí klíšťata – ehrlichióza, babezióza a další nemoci, které se týkají spíše zvířat. Vzácně se objevují třeba u psů.
Vědci z Parazitologického ústavu přicházejí s klíšťaty do styku každý den, mohlo by se zdát, že je to tedy velmi rizikové povolání, ale opak je pravdou. „Protože s klíšťaty pracujeme, sbíráme je, jsme všichni povinně očkovaní proti encefalitidě. Každý rok chodíme na lékařské prohlídky a na odběry krve, aby nám zjistili hladinu protilátek proti encefalitidě. Když klesnou pod určitou mez, jdeme se přeočkovat.
