Datum: 15.07.2020

Jak narušit krevní hostinu klíšťat a čmelíků

Krevsající parazitičtí roztoči představují významnou hrozbu pro lidské zdraví. Najdeme-li unikátní proteiny esenciálních metabolických drah u klíšťat a čmelíků, můžeme testovat nové inhibitory a sledovat jejich akaricidní účinek. Pokud látky pro ně toxické způsobí roztočům velmi rychlou smrt, mohou zabránit i přenosu jejich patogenů.

Parazitičtí roztoči , jako jsou klíšťata či čmelíci, se živí výhradně krví hostitelů – plazů, ptáků, ale i hospodářských zvířat či lidí. Z pohledu parazita je krev jako druh potravy velmi dobrá volba, jelikož představuje velmi vydatný zdroj bílkovin, hemu a sérového železa. Samice klíštěte, které jsou navíc schopny během jediného „hltu“ spořádat až stonásobek své váhy, si tak užívají doslova krevní hostinu. Přísun tak velkého množství stravy bohaté na protein usnadňuje vysokou reprodukci parazitů. Získané živiny využívají dospělé samice klíšťat pro tvorbu vajec, kterých kladou až tisíc. Kombinace obligatorního (výhradního) parazitického způsobu života a vysoké reprodukční schopnosti dělá z těchto parazitů naše skutečné a mocné nepřátele.

Ústní ústrojí klíštěte obecného (Ixodes ricinus). Ve spodní části je dobře patrný ozubený nepárový hypostom se zpětnými háčky, nad ním jsou pohyblivé párové chelicery. Na chodidle prvního páru nohou je Hallerův orgán (hnědě), „čichové“ smyslové čidlo, s jehož pomocí klíště vyhledává hostitele.
Snímek David Hartmann, Jan Perner, za Laboratoř elektronové mikroskopie Biologického centra Jiří Vaněček, Marie Vancová

Živení se krví (hematofagie) je spojeno s mnoha evolučními adaptacemi fyziologických a reprodukčních drah. Jaké konkrétní proteiny a jejich metabolické dráhy umožnují parazitickým roztočům samotné nasátí a posléze trávení získaných hostitelských krevních molekul? A které z těchto drah jsou specifické pouze pro tyto roztoče, takže je nenajdeme u jejich hostitelů? Odpovědi na tyto a další otázky jsou hlavním výzkumným záměrem směřujícím k identifikaci a ověření tzv. molekulárních cílů (obr. 2). Těmi jsou v našem případě proteiny (proteinové receptory či enzymy) citlivé na akaricidní látky – jsou jimi blokovatelné (inhibovatelné). Tato aktivita se projeví narušením esenciálních metabolické drah a způsobuje smrt roztočů. Pokud akaricid účinkuje velmi rychle, může blokovat i přenos patogenů.

Celý článek pro předplatitele zde: www.vesmir.cz

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA