V Čechách klíšťata, na Moravě pijáci
Jan Perner v rozhovoru pro časopis Téma 22/2021. Na tričku má vymalovaná stylizovaná klíšťata v podobě horkovzdušných balonů a jen před několika dny dostal za experimentální výzkum těchto parazitů Cenu Učené společnosti ČR. Mgr. JAN PERNER (34), Ph. D., z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích se svými kolegy využívá k zásadním výzkumům dokonce „speciální zoo“, kde jsou chovány exempláře klíšťat z celé planety. I těch českých, jejichž sezona právě začíná.
Jak klíšťata krmíte?
Klíšťata jsou potravně velmi úzce specializovaná, nežerou nic jiného než krev. Třeba takové komáry můžete krmit i cukerným roztokem, ale klíště ne. Vždy je potřeba krev. Mají ale jednu velkou výhodu. Vydrží strašně dlouho bez jídla, takže se ten chov docela snadno udržuje. Nemusíte se jim tolik věnovat. Udržujete jim dobré životní podmínky, světelný cyklus, potřebnou vlhkost, teplotu a podobně, ale na stravu jsou fakt nenáročná. V podstatě stačí třikrát za rok nakrmit, aby prošla svým životním cyklem, a v případě dospělců se pak nasátá a oplodněná samice vyklade.
To jim tam vhodíte nějaké chudinky laboratorní myši, aby se na nich „klíšťáci“ napásli?
Bývalo to skutečně spojené se sáním na živých zvířatech, ale my se dlouhodobě a snad i velmi úspěšně snažíme o vývoj alternativy, krmení bez zvířat. A daří se to.
O co jde?
Vyrábíme silikonovou imitaci kůže, která působí jako fyzická bariéra. Musí ale mít velmi podobné fyzikální vlastnosti jako opravdová kůže. Například musí být tak akorát tenká a elastická, aby klíště ústním ústrojím vrstvu prorazilo a zároveň jej mohlo pohodlně vyndat. Klíšťata totiž často nejprve jakoby krev ochutnávají a zkoumají pro ně nejpříhodnější místo na svém hostiteli. Proto se často nepřisají a neuchytí se hned napoprvé. Je potřeba použít takový materiál, aby když ten svůj „zobák“ vytáhne, krev v místě neprotékala. Aby nám to tu náhražku neznehodnotilo.
Zbytek článku níže.
