Pražská MHD není zdrojem nákazy. Našly se v ní pouze neškodné stopy koronaviru

Pouhé jedno procento. Jen tak malá část vzorků nasbíraných v dubnu z povrchů a vzduchu v pražské městské hromadné dopravě obsahovala zbytky viru SARS-CoV-2. Žádný z nich nebyl infekční. Testování přineslo i další důležitá zjištění. Fyzikální ústav AV ČR v něm ve velkém a přímo v terénu ověřil spolehlivost svého biosenzoru. Technologie uspěla nad očekávání, čímž se otvírají dveře k dalšímu vývoji.

Výzkum, na němž spolupracovali také vědci z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, byl první svého druhu v České republice. Zahrnoval celkem 588 vzorků. Stěrem z exponovaných povrchů výzkumníci získali 154 vzorků z interiérů autobusů, 160 z tramvají, 126 z vlakových souprav a 52 z nástupišť a vestibulů metra. Dalších 66 vzorků odebrali přímo ze vzduchu jeho nasáváním speciální aparaturou ve vnitřních prostorech dopravních prostředků a stanic metra. Sběr vzorků se uskutečnil v době vrcholící jarní vlny pandemie covid-19 na začátku letošního dubna, vždy po zatažení vozidel z provozu do depa nebo na obratištích či terminálech, tj. před jejich úklidem. Pouze nasávání vzduchu probíhalo za plného provozu s cestujícími.

Inspirací pro tento výzkum se stala obdobná studie, kterou loni na podzim a letos na jaře provedl Dopravní podnik v Londýně (Transport for London). Současný výzkum DPP a Akademie věd ČR je ale rozsáhlejší, s větším počtem odebraných vzorků a zahrnuje všechny hlavní druhy MHD.

100 % vzorků neinfekčních

Všech 558 vzorků putovalo z Prahy do Českých Budějovic, kde v laboratořích Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity probíhaly komplexní analýzy. „Používali jsme dvě metody. Původně jsme mysleli, že všechny vzorky otestujeme našimi biočipy a jen ty podezřelé přetestujeme i metodou PCR. Ale díky rozšířené spolupráci s budějovickými kolegy se podařilo udělat u všech vzorků jak biosenzorový test, tak PCR,“ říká Alexandr Dejneka, vedoucí oddělení optických a biofyzikálních systémů ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

Vědci tak získali unikátní statistiku dat přímo z terénu. Každá z metod přitom detekuje jinou část viru, navzájem se tedy doplňují – test PCR odhalí virové geny neboli zbytky RNA, zatímco biosenzor virový protein. „Samotným senzorem je krystal, který vibruje určitou frekvencí. Pokud se na něj naváže hledaná látka, způsobí to odezvu senzoru a frekvence se změní. Citlivost detekce je v řádu nanogramů na centimetr čtvereční. Takže jsme schopni zjistit změnu signálu i u miniaturních výchylek,“ objasňuje Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejíž tým za technologií stojí.

Vyvinul ho přitom původně pro jiný účel – biočipy měly odhalovat například nebezpečné bakterie v potravinách. S příchodem pandemie covidu-19 ale vědci pochopili, že metoda se dá snadno přenastavit i na detekci viru SARS-CoV-2.

Bezinfekční zbytky virů

A jaké výsledky dubnové měření přineslo? „U vzduchových vzorků žádná z metod nenašla nic podezřelého, žádné stopy. U vzorků ze stěrů jsme detekovali šest pozitivních, z čehož dva prostřednictvím PCR a zbytek biočipovou metodou,“ shrnuje Alexandr Dejneka s tím, že výskyt virových reziduí nelze nijak zobecnit. „Jednou to bylo madlo u sedadla, jednou tlačítko Stop, pak označovač jízdenek, tlačítko otvírání dveří nebo tlačítko uvnitř výtahu v metru.“

Ani jeden z pozitivních vzorků nevykazoval infekčnost. Nalezené zbytky viru, ať už proteinů, nebo RNA, nebyly schopny se replikovat, což potvrdila kultivace v laboratořích Biologického centra AV ČR a následné otestování v intervalech 3, 6 a 9 dnů pomocí qRT-PCR metody. Testy u všech těchto vzorků, ze všech časových intervalů potvrdily, že se jedná o neinfekční, neživé částice.

Testování biosenzorem

Testování přítomnosti viru SARS-CoV-2pomocí bionsenzoru je nová metoda, kterou vědci Fyzikálního ústavu AV ČR vyvíjejí od loňského roku. „Mezi výhody biosenzoru patří rychlost detekce viru a také to, že vzorek nevyžaduje speciální přípravu, pouze se zkapalní,“ říká Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, autorka nové technologie. „Jak PCR, tak biosenzor prokázaly v rámci testování v pražské dopravě podobnou citlivost, a tedy spolehlivost, což je pro vědecký tým skvělá zpráva,“ dodává Hana Lísalová.

Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR ukazuje biočip, jenž je součástí senzorů (malé krabičky ležící na stole před klávesnicí). (CC)

Díky testování v MHD si navíc mohli badatelé vyzkoušet metodu odebírání vzorků ze vzduchu. Jedná se o odběrové zařízení s kapacitou 80 až 160 litrů za minutu, jež pro tento účel vyvinuli ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA. O měření koronaviru ve vzduchu projevily zájem některé další subjekty. V budoucnu by se tak mohly testovat například prostory nemocnic.