Tropické štěnice v evropských domácnostech

Současná expanze se týká obou druhů, s nimiž se člověk historicky potýkal: štěnice domácí (Cimex lectularius) a štěnice tropické (C. hemipterus). Oba druhy (obr. 2) jsou dnes kosmopolitní, ale druhý, jak jméno napovídá, je historicky spjat především s teplými oblastmi planety. Navzdory tomu se v narůstající populaci štěnice domácí začíná v Evropě prosazovat i štěnice tropická – místy zvolna, místy dramaticky rychle.

Rozlišení štěnice domácí (Cimex lectularius; vlevo) a štěnice tropické (C. hemipterus) není jednoduché. Jediným viditelným znakem je tvar štítu, konkrétně šířka a tvar postranního laloku. V krajních případech se liší jen nepatrně a rozlišení druhů vyžaduje velkou zkušenost.Snímek Ondřej Balvín

Současné šíření štěnic je nejčastěji odůvodňováno rezistencí proti insekticidům, která se projevuje na třech funkčních úrovních, běžných i u jiného „škodlivého“ hmyzu. Je to snížení kutikulární penetrace (štěnicím jednoduše roste silnější kutikula), metabolická rezistence (zvýšená exprese a aktivita metabolických enzymů – jedy se efektivněji odbourávají) a snížení citlivosti nervového aparátu vůči konkrétní látce. Předpokládá se, že vznik a dědičnost většiny těchto mechanismů spočívá v (částečně) reverzibilních epigenetických změnách, s nimiž souvisí zvýšená genová exprese, zjištěná u mnoha lokusů. Jediný dosud popsaný případ mutace v kódující sekvenci genu se týká sodíkového kanálu, který je odpovědný za snížení nervové citlivosti. Mutované alely jsou obvykle více či méně škodlivé, ale pokud náhodou pomáhají přežít působení insekticidů, mohou být v populaci pozitivně selektovány. Kvůli plošnému používání stejných insekticidů se po čase mohou v populaci významně rozšířit.

Celý článek k přečtení zde.

Balvín O., Bubová T., Sasínková M., Martinů J., Löw J., Raška T., Štefka J. 2021: Tropické štěnice v evropských domácnostech. Vesmír 7: 460–463.