Research Infrastructures for the control of vector-borne diseases

Pane profesore, jaké jsou hlavní výsledky projektu a proč jsou společensky důležité?

Hlavními měřitelnými výsledky projektu jsou publikace, které bychom mohli snadno považovat za základní výzkum. Je ale důležité zmínit, že právě tyto poznatky umožní předpovědět riziko vzniku a šíření nových epidemií. Nákazy přenášené členovci často patří mezi tzv. emerging diseases, neboť díky klimatickým změnám, globalizaci a vznikající rezistenci členovců na používané insekticidy mají velký potenciál se šířit do nových oblastí.  Po celém světě se šíří invazivní  vektoři, třeba komár tygří Aedes albopictus, a s nimi i nemoci, například již vámi zmíněné virózy chikungunya, dengue nebo zika. Nemoci, které byly v minulosti problémem pouze v tropických zemích, tak nyní představují hrozbu i pro velké části Evropy. V  projektu se například podařilo zavést a prostudovat nové kolonie komárů a klíšťat a u dvou významných vektorů, komára Anopheles darlingi a flebotoma Phlebotomus perniciosus se intenzivně pracuje na prostudování celého genomu. Díky tomu lze již nyní lépe zkoumat roli těchto vektorů v přenosu infekčních onemocnění.

Jakou výzkumnou infrastrukturu pro studium vektorů vlastní Univerzita Karlova a v čem je hlavní přínos českého týmu?

Na katedře parazitologie Přírodovědecké fakulty máme insektárium s unikátní sbírkou kolonií flebotomů. To jsou přenašeči leishmanióz a různých virů. Insektárium i kolonie jsme budovali více jak čtvrt století a nyní je tato naše sbírka považována za nejlepší v Evropě a jednu ze dvou nejlepších ve světě. Projekt Infravec2 nám umožnil, abychom naplno využili tyto kolonie i naše znalosti pro různé zahraniční spolupráce. Právě ty nejzajímavější nebo chcete-li hlavní výsledky se podařilo dosáhnout díky spolupráci se zahraničními partnery.

Zkuste být prosím konkrétnější, v roce 2020 jste získal cenu Donatio pro nejlepší vědce Univerzity Karlovy a v letošním roce jste publikoval několik průlomových článků v prestižních časopisech Nature Communications a PLoS Pathogens. Jaký vliv měla účast vás a vašeho týmu v projektu Infravec2 na tyto výsledky?

Donatio je spíše celoživotním oceněním, ale máte pravdu, že Infravec je podepsán pod většinou našich nejdůležitějších recentních publikací. Společně s brazilskými a francouzskými kolegy jsme popsali genetické změny, které umožnily zavlečenému parazitovi druhu Leishmania infantum se rozšířit po celé Jižní Americe. Poukázali jsme též na nebezpečí šíření leishmanií rezistentních vůči používaným lékům. V několika studiích jsme testovali vývoj různých geneticky upravených leishmanií, které nám poskytli partneři z Oxfordu, Glasgowa nebo Paříže. Mohli jsme tak prozkoumat, které enzymy leishmanií nebo molekuly bičíku leishmanií jsou důležité pro vývoj těchto parazitů flebotomech a pro přenos do hostitele. Tyto poznatky jsou zásadní pro vývoj nových léků nebo vakcíny proti leishmaniózám.

Jaký vliv měla na projekt pandemie?

Před pandemií kovidu k nám za peníze projektu Infravec jezdili dělat pokusy lidé z celého světa. Během pandemie jsme museli mnoho experimentů a spoluprací odložit, ale podařilo se nám udržet insektárium v chodu díky financím projektu a také díky velkému úsilí mých spolupracovníků. O flebotomy se totiž musíte starat jak o domácí mazlíčky, musíte je krmit a opečovávat bez ohledu na pandemii, to vše je velmi náročné na čas i zkušenosti. Rád bych na tomto místě moc poděkoval všem členům svého týmu, že jsme tu kritickou dobu zvládli. Nyní již opět pracujeme „naplno“ a opět se nám hlásí zájemci o návštěvy a spolupráci.

A na závěr, jaké vidíte možnosti do budoucna?

Projekt Infravec se podařilo díky pochopení Evropské komise prodloužit o půl roku, ale je škoda, že není možné na něj přímo navázat v rámci Horizon Europe. Máme sice i další mezinárodní projekty a v  Horizon Europe se chceme zapojit do vznikajícího projektu ISIDORe, ale myslím si, že udržitelnost takto unikátních infrastruktur by měla být řešena lépe. Navíc by bylo vhodné zapojit i další kvalitní pracoviště. V projektu Infravec jsme za ČR jako jediná podobná infrastruktura, ale rád bych, aby se do budoucna podařilo do podobných projektů zapojit i Parazitologický ústav AV ČR v Českých Budějovicích, s jejich klíšťaty a chorobami, která klíšťata přenášejí. Každopádně ale projekty jako Infravec jasně ukazují, že evropské výzkumné peníze lze smysluplně a správně využívat i bez vyplňování time-sheetů a další nesmyslné byrokratické zátěže, která doprovází projekty OPVVV. 

Děkuji za rozhovor, N. Witzanyová

Článek převzat z https://www.horizontevropa.cz/