V Milovicích běží unikátní výzkum. Vědci filmují hmyz opylující rostliny
V Milovicích spustili unikátní vědecký projekt zaměřený na zkoumání opylování rostlin. Má za úkol popsat, jak systém funguje, a jeho součástí je i rozsáhlé videomapování středočeské přírody.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda
„Pomocí videokamer studujeme návštěvníky květů jednotlivých druhů rostlin ve společenstvu. Kromě toho pomocí genetických analýz pylu odhalíme spektrum rostlin opylovaných jednotlivými druhy hmyzu. Kombinací těchto dat zrekonstruujeme síť interakcí v ekosystému, což nám později poslouží k podrobnému studiu geografických trendů v opylovacích sítích napříč dvěma kontinenty,“ vysvětluje Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který spolu se svým kolegou Štěpánem Janečkem projekt vede.
Kromě českých vědců se výzkumu v Milovicích věnují i studenti a vědci z Holandska, Řecka, Ekvádoru a dalších zemí. „Pastevní rezervace nabízejí unikátní prostředí s přirozenou dynamikou podobnou například africkým savanám. Zaměřujeme se i na podrobné studium reprodukčních strategií jednotlivých druhů rostlin, od morfologie jejich květů přes produkci a složení nektaru a pylu až po míru samoopylení při nepřítomnosti vhodných opylovačů. Tato data budou klíčová i pro ochranu ohrožených druhů rostlin,“ doplňuje Robert Tropek.
Projekt podpořený Grantovou agenturou ČR měl původně odstartovat v Řecku. Kvůli koronaviru se ale jeho začátek posunul právě do milovického bývalého vojenského prostoru. Vedle Česka a Řecka pak vědci budou pokračovat ještě v Norsku, Keni, Tanzánii a Jihoafrické republice.
Unikátní role jednotlivých rostlin
„Jedním ze zkoumaných druhů rostlin je i ohrožený hořec křížatý, který je jedním z vlajkových druhů milovické pastevní rezervace. Hořec je jedinou rostlinou, na které se mohou vyvíjet housenky kriticky ohroženého motýla modráska hořcového, který je navíc závislý na lučních mravencích. Výzkum týmu Roberta Tropka by měl odhalit, které další druhy hmyzu jsou součástí životního příběhu hořce v roli opylovačů zajišťujících jeho rozmnožování,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Do rezervace se pak vědci vrátí znovu v létě. „Milovická rezervace velkých kopytníků vznikla ve spolupráci s vědci. Jsme proto velmi rádi, že se stala součástí řady výzkumů. Studium interakcí rostlin a jejich opylovačů v šesti zemích Evropy a Afriky patří určitě k tomu nejzajímavějšímu, co se po této stránce v rezervaci zatím uskutečnilo,“ uzavřel Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru Milovice v roce 2015. Jejími obyvateli jsou zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři. V současné době se nachází na ploše zhruba 230 hektarů. Velcí kopytníci pastvou pomáhají potlačovat agresivní druhy trav a náletových křovin, a vytvářejí tak prostor pro květiny, motýly a další skupiny organismů.
