Konec dohadům: Komáři boreliózu přenášet nemohou

Po takřka čtyřletém výzkumu dospěl k tomuto závěru tým vědců Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity a Bioptické laboratoře Plzeň. Světově unikátní studii zveřejnil renomovaný vědecký časopis Parasites&Vectors, v Česku o ní jako první informoval portál Jihočeské univerzity ScienceZoom.

Vědci experimentálně prověřovali možnost přenosu boreliózy nejen prostřednictvím klíštěte, ale i komárů. Mnoho lidí v Česku (svědčí o tom rozsáhlé diskuse na sociálních sítích) je ochotno odpřisáhnout, že se na ně žádné klíště nepřisálo, a přesto onemocněli boreliózou. Jsou proto přesvědčeni o tom, že nákazu na ně přenesl jiný, krev sající hmyz, tedy komár.

Tým pod vedením parazitologa Radka Šímy ale tuto možnost prakticky vyloučil. A to na základě prověrky třech základních podmínek nezbytných k tomu, aby mohl být komár přenašečem boreliózy na člověka. 

Aby komár mohl bakterie borélie přenést, musí být především schopen je s krví nakaženého hostitele dostat do svého organismu. Poté by musel být schopný při dalším sání předat určité množství borélií do dalšího hostitele.

„Ani jedna z uvedených možností se nepotvrdila,“ říká v rozhovoru s INFO.CZ hlavní autor studie Radek Šíma. Komáři podle něj na rozdíl od klíšťat nasávají krev hostitele přímo z jeho kapilár, tedy krevního řečiště, kde se borélie nevyskytují.

Vyskytují se v tkáni, kterou ale komár během krátkého, maximálně minutového sání prakticky nijak nenaruší. To je rozdíl oproti klíštěti, které saje dlouho, několik hodin až dnů, a výrazně naruší i tkáň. A s tímto narušením nasaje i borélie. Komáři tuto schopnost nemají.

„U žádného ze zhruba tisícovky komárů, odchycených v lokalitách po celé republice, jsme borélie neobjevili. A to jsme použili nejmodernější diagnostické metody,“ uvádí Radek Šíma. 

I když vědci vyloučili už tu první, základní podmínku pro přenos borélií komáry, zkoušeli i teoretickou možnost, že se borélie dostanou do komářího organismu nějakou jinou cestou a budou v něm schopné přežít.

Ani to se však nepotvrdilo – výzkumníci přenesli borélie do komárů uměle, přesto nebyly tyto bakterie schopné přežít v jejich střevě déle než dva dny. Důvodem je zásadní rozdíl mezi trávicím systémem komára a klíštěte.

Komár tráví podobně jako člověk. Do střev se mu vylučují trávicí enzymy, konkrétně trypsin, které štěpí bílkoviny a umožňují tak vstřebávání potravy. „Trypsin v komářích střevech ale zabije také borélie, které jsme do něj dostali uměle,“ říká Šíma.

Naproti tomu se v klíštěti krev ve střevech pomocí enzymů nerozkládá, ale je distribuována přímo do buněk. Až tam probíhá trávení. Tento unikátní způsob trávení zároveň umožňuje, aby borélie v klíštěti přežily a dostaly se i do dalšího hostitele.

Aby ale vědecký tým vyloučil i tu nejméně pravděpodobnou možnost přenosu borélií na člověka prostřednictvím komárů, vyzkoušel i mechanický přenos uměle infikované krve. 

To znamená, že vědci ověřovali, zda komár teoreticky nemůže infikovanou krev přenést do lidského organismu tak, že borélie mechanicky přenese na sosáku. I to se ale ukázalo jako naprosto vyloučené, experimentálně se to ani v jednom případě nepotvrdilo.

Podle Radka Šímy se tak dá jednoznačně potvrdit, že jediným krev sajícím živočichem, který je schopen infikovat člověka boréliemi, je klíště. I když na toto téma existuje ve světě několik studií, studie jihočeských vědců jako první zkombinovala teoretické poznatky a diagnostiku s tak rozsáhlým experimentálním ověřováním. Výsledky lze tedy považovat za velmi věrohodné.

Borélie představují rod bakterií, které u člověka vyvolávají onemocnění lymeskou boreliózou. V České republice jsou nejčastějšími původci onemocnění druhy Borrelia afzelii a Borrelia garinii, méně často také druh Borrelia burgdorferi, který je naopak nejčastější v Severní Americe.

Borelióza představuje vážný medicínský problém, protože má prakticky u každého člověka trochu jiné příznaky, snadno zaměnitelné s jinými onemocněními. Infikovaní lidé mohou trpět bolestmi hlavy, kloubů, někdy i vážnými psychickými problémy. Infekce může přerůst až do chronické fáze. 

Borelióza se přitom podměrně složitě odhaluje – jediným spolehlivým vodítkem diagnostiky této nemoci je červená skvrna (erythema migrans) kolem místa, kde se klíště přisálo. Zhruba u poloviny nakažených se však tento příznak neobjeví. V počáteční fázi je borelióza léčitelná antibiotiky, vakcína proti ní zatím přes řadu pokusů na trhu není.

Pekľanská M., Kuníková K., Vlčková R., Slabová H., Hartmann D., Volfová K., Rudolf I., Šikutová S., Rego R.O.M., Noriega F.G., Hajdušek O., Perner J., Votýpka J., Nouzová M., Šíma R. 2025: Experimental evidence rules out mosquitoes as vectors of Lyme disease. Parasit Vectors 18: 206. DOI: 10.1186/s13071-025-06823-x