Tituly ho unavují. Věda nemusí být hierarchická, myslí si oceňovaný parazitolog Julius Lukeš
Když parazitolog Julius Lukeš nedávno navštívil americký Kongres ve Washingtonu, na ceremoniál dorazil v českomoravském kroji. Těsně předtím mu prý manželka schovala čepici ve stylu hloupého Honzy, kterou si na slavnostní akt přichystal. Jeden z celosvětově nejuznávanějších českých vědců si na oficiality nepotrpí. Na rozdíl od univerzit podle něj věda nemusí být hierarchická.
Julius Lukeš je čerstvým držitelem Medaile Akademie věd České republiky za vědecké zásluhy. Jde o nejvyšší ocenění tuzemské vědecké akademie (De scientia et humanitate optime meritis). Získal ho za výzkum v oblasti RNA úprav, evoluce parazitů a objev zkrácených tRNA s možným využitím v léčbě genetických chorob.
Loni na podzim akademie na svém webu vydala článek, ve kterém ho označila za „enfant terrible“ české vědy.
„Enfant terrible je v překladu z francouzštiny zlobivé dítě. Mně je 63 let, takže věkově se to už nepotkává. Možná to ale odráží fakt, že ve vědě prosazuji absenci hierarchie. Vždycky mě unavuje, když nás představují s tituly, protože jsou většinou irelevantní. Spíš mě zajímá, co se řeší, jak se na to půjde. Univerzity samozřejmě do jisté míry musí být hierarchické, ale věda ne,“ reaguje Julius Lukeš.
Udělat vědu ještě lepší
Parazitolog obdržel snad už všechna ocenění, kterých ve svém oboru mohl dosáhnout. Zmíněná medaile je toho přímým důkazem. V současnosti je jediným Čechem, který se může pyšnit členstvím v Národní akademii věd Spojených států amerických. Je de facto oficiálním poradcem Kongresu, případně prezidenta.
„Na jaře jsem byl tři dny ve Washingtonu v americkém Kongresu, kde se koná každoroční setkání členů národní akademie věd. A ti nově jmenovaní tam podepisují knihu založenou Abrahamem Lincolnem. Přišel jsem tam v takovém českomoravském kroji. Čepici hloupého Honzy mi manželka schovala těsně před ceremonií, takže to nebyla zas taková recese,“ vypráví Julius Lukeš s úsměvem.
Vzhledem k výčtu poct a ocenění se nabízí otázka, čeho by chtěl ještě ve své profesi dosáhnout. „Jednoznačně chci udělat vědu ještě lepší, ještě zajímavější vědecké poznání, k němuž bych se rád se svou laboratoří dobral. Prostě pomáhat pozvednout českou vědu, která si, myslím, vede docela dobře. Mohlo by to samozřejmě být ještě lepší, ale v rámci okolností to není špatné,“ odpovídá.
Jak vidí Julius Lukeš současnou situaci na amerických vysokých školách? A proč se cítí být jihočeským patriotem? Celý rozhovor si pusťte v přehrávači výše.
