Komáři útočí na každém kroku. Vědci radí jak přežít letní večery bez štípanců
Léto je synonymem pro období komárů. Tento obtížný hmyz dokáže spolehlivě pokazit příjemné letní večery, pobyty v přírodě i koupání. Nevítaní hosté preferují určité pachy, naopak jiné je spíše odpuzují. Úplně se komářímu štípnutí vyhnout nelze, můžeme ale výrazně snížit pravděpodobnost, že se staneme komáří obětí.
Převzato z www.jindrichohradecky.denik.cz
Komáří populace na území České republiky je rozmanitá. Odborníci u nás zaznamenali asi 40 druhů komárů. Některé jsou sezónní a objevují se po záplavách nebo tání sněhu, jiné přežívají v městských sklepích a kanalizacích po celý rok. „Komárům vyhovuje teplé a vlhké prostředí. Deštivé jaro, povodně nebo teplé léto s častými bouřkami pro ně znamenají ideální podmínky k rozmnožování. Vajíčka kladou do stojaté vody, může to být tůň, sud, ale i zapomenutá miska pod květináčem,“ přiblížila vhodná prostředí pro komáry Marcela Nouzová, vědecká pracovnice Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích. Komárům naopak nesvědčí sucho a vítr. Proto je například po větrném dni pravděpodobnost poštípání menší.
Své oběti si komáři vybírají podle tělesných pachů. Každý člověk pro ně může být jinak atraktivní. „Komáry přitahuje hlavně oxid uhličitý, který vydechujeme, teplo našeho těla a tělesný pach – pot. Pachy jsou často produktem našeho mikrobiomu, bakterií, které žijí na naší kůži. Každý člověk má svůj specifický mikrobiom a tak někteří lidé přitahují komáry více někteří méně,“ vysvětlila Marcela Nouzová. Zbavit se dotěrných komárů pomohou repelenty, ale i dodržování jednoduchých pravidel. „Používejte repelenty, ať už chemické (například DEET) nebo přírodní. Noste světlé, volné a dlouhé oblečení. Využívejte sítě do oken a moskytiéry. Při pobytu v přírodě se vyhýbejte mokřadům a křovinám za soumraku,“ připomněla parazitoložka a doplnila, že je potřeba odstraňovat také stojatou vodu v okolí domu, kde by se komáři mohli rozmnožit.
Pravděpodobnost nepříjemných komářích štípanců pomohou snížit i některé vůně nebo pachy. „Je to například citronela, levandule, eukalyptus nebo máta peprná. Existují i přírodní repelenty založené na těchto složkách. Rovněž kouř jako takový, z ohýnku či cigarety nás před komáry zamaskuje, takže nás neucítí,“ poradila vědecká pracovnice a dodala, že na rozdíl od mnoha jiných druhů hmyzu komáry nepřitahuje světlo, takže běžné světelné lapače nejsou pro jejich odchyt účinné.
Naší krev vyhledávají pouze samičky komárů. „Potřebují bílkoviny z krve pro vývoj vajíček. Samci se živí nektarem a rostlinnými šťávami, stejně jako většina ostatního hmyzu. Samci nikdy neštípou,“ zdůraznila Marcela Nouzová. Komáří sliny jsou hotovou chemickou laboratoří. „Když samice komára saje krev, vpíchne sosák do kůže a zároveň vstříkne sliny, které obsahují látky zabraňující srážení krve. Právě na tyto sliny reaguje náš imunitní systém – vzniká otok, zarudnutí a svědění. Samička nasaje krev během několika minut a poté se odlétá schovat a trávit nasátou krev,“ popsala vědkyně s tím, že za několik dní po nasátí, klade samička vajíčka. Vývojový cyklus komára, od vylíhnutí z vajíčka přes čtyři larvální stádia, kuklu až po dospělce a kladení dalších vajíček, trvá podle druhu a podmínek od 10 dnů až po několik týdnů.
Komáři také mohou během sání přenášet nejrůznější nemoci. Odborníci ale upozorňují, že riziko nákazy komáry je v Česku minimální. „Momentálně se zde nešíří tropické nemoci, jako je malárie, dengue nebo Zika, protože jejich přenašeči se zde zatím trvale nevyskytují. Občas se ale objeví invazní druhy, například komár tygrovaný, které tyto nemoci v jiných zemích přenášejí,“ uklidnila Marcela Nouzová s tím, že i když je riziko nákazy komáry zatím velmi nízké, do budoucna se tato situace může měnit. Panuje také častý mýtus, že komáři mohou přenášet lymskou boreliózu. Podle vědeckých poznatků není pravdivý. „Boreliózu přenášejí výhradně klíšťata,“ uzavřela parazitoložka a odkázala na závěry nedávné studie svých vědeckých kolegů, které podobnou možnost definitivně vyvracejí.
Výskyt invazních druhů komárů v Evropě je možné sledovat prostřednictvím oficiální mapy na stránkách Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí www.ecdc.europa.eu. Do monitorování výskytu komárů v Česku se mohou zájemci zapojit i aktivně. Stačí pořídit detailní fotografii nalezeného komára, ideálně s informací o místě a datu nálezu, a nahrát ji na platformu www.inaturalist.org.
