Převzato z www.denikn.cz
Čtveřice expertů dostane dohromady deset milionů eur na šest let. Vůbec poprvé je tento typ ERC grantu řízený biology z tuzemska, konkrétně z Mikrobiologického ústavu AV ČR, přičemž polovina grantu směřuje do Česka. Navíc z něj bude částečně placený mimo jiné i držitel Nobelovy ceny – americký vědec Drew Weissman.
Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu bude grant řídit. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Mít financování na tak dlouhou dobu je pro vědce jako pro horolezce vylézt na Mount Everest. Spousta let odříkání a tvrdé práce, ale potom ten výhled, krása, krása k nezaplacení!“ popisuje Valášek, který celý projekt vede. Společně s Lukešem vylíčili pro Deník N cestu ke klíčovému objevu i samotnému grantu. Jejich případ mimo jiné dokládá, že má smysl nevzdat to a žádat o prestižní granty i opakovaně, když to napoprvé nevyjde.
Prvok „pankáč“
To, čím se zabývají, se odehrává v nitru buněk – na natolik miniaturní úrovni, že už jen přirovnání ke známým věcem bere dech: „Kdyby byl člověk velký jako zeměkoule, pak by speciální molekula zvaná transferová ribonukleová kyselina (tRNA), s níž si ‚hrajeme‘ a jejíž malou část měníme, byla velikosti hrášku,“ vysvětluje Lukeš z Parazitologického ústavu v Českých Budějovicích. „To je síla i pro mě samotného,“ dodává.Na počátku celého příběhu, který ukazuje, že i česká věda může být světová, stál miniaturní parazit nalezený už v roce 2011 v ploštici, jež žila na louce pod hradem Trosky v Českém ráji.
Právě ten vědcům po detailním prozkoumání ukázal unikátní cestu, jak lze dopad některých genetických chyb zmírnit a jednou snad i zcela zvrátit.
Do té doby málo prozkoumaný prvok připomíná stavbou těla malinkou jehlu s bičíkem.
Ploštici napadenou tímto mikroskopickým organismem tehdy odchytil parazitolog Jan Votýpka z Univerzity Karlovy při své rutinní práci v terénu. Nalézání a zkoumání drobných a starobylých tvorů – prvoků – je Votýpkovou a Lukešovou prací i vášní, jezdí kvůli tomu po celém světě. Vypitvají střeva napadeného hmyzu pod mikroskopem a nalezené mikroorganismy dále prozkoumávají.
Donedávna prvoci unikali pozornosti vědy. Dnešní techniky a možnosti zobrazování je ale konečně umožňují studovat hlouběji.
U tohoto nového druhu prvoka, podobného třeba trypanozomě způsobující spavou nemoc, se jim podařilo najít mnohem víc, než doufali. Nebylo to ovšem hned: pět let spal v tekutém dusíku, než se objevily pozoruhodné články týmu Marka Eliáše z Ostravské univerzity o podivném genetickém kódu jiného mikroorganismu. Na základě toho se vědci rozhodli podívat se na malinkou jehlu s bičíkem z podhradí Trosek blíž.
Více v předplatném: denikn.cz
