Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
Pomocí pokročilé elektronové mikroskopie získali českobudějovičtí vědci vůbec nejdetailnější pohled na to, jak se bakterie rodu Borrelia dostává z místa klíštěcího kousnutí do cév. Objevili totiž dosud neznámé mechanismy chování borelií vůči buňkám hostitele, což otevírá nové možnosti pro medicínský vývoj.
Studie vyšla v odborném časopise Nature Communications, který ji zařadil mezi padesát nejvýznamnějších prací roku v oblasti mikrobiologie a infekčních onemocnění.
Lymská borelióza patří mezi závažná infekční onemocnění způsobená bakteriemi rodu Borrelia, které přenášejí na člověka výhradně klíšťata. Po přisátí nakaženého klíštěte pronikají borelie z kůže do dalších částí těla a v pokročilých stádiích mohou zasáhnout srdce, klouby nebo nervovou soustavu.
Klíčovým krokem šíření infekce je překonání takzvané endoteliální bariéry, tedy stěny krevních a lymfatických cév. Zatím nebylo jasné, jak přesně tento krok borelie zvládají a jakými mechanismy se dostávají z kůže do oběhu.
Borelie jako podloudníci
Pro detailní vysledování postupu bakterií vědci použili vysokorozlišovací 3D elektronovou mikroskopii. „Borelie mají tvar podobný vývrtce, tudíž se předpokládalo, že se násilně probourávají skrz tyto bariéry, podobně jako se vrtá do zdi,“ nastiňuje Martin Strnad z Biologického centra Akademie věd.
„Zjistili jsme ale, že borelie nevrtají kolmo k ploše, kterou chtějí překonat, ale prvně se podélně přichytí k cévám a postupně se vtlačují dovnitř. U krevního oběhu si navíc cíleně hledají vhodná místa, kde jsou pericyty, což jsou buňky, které obklopují krevní kapiláry a zajišťují jejich stabilitu. Vypadá to, že před samotným průnikem do krevního oběhu musí borelie stěnu cév do určité míry destabilizovat,“ vysvětluje Strnad.
V lymfatickém systému, kde pericyty přirozeně chybějí a stěny jsou prostupnější, využívají borelie odlišnou strategii – pronikají endoteliální vrstvou postupným vnořováním do buněk nebo netěsných spojů mezi buňkami.
„Tato pozorování ukazují, že borelie jsou skutečně mazané. Jejich strategie se přizpůsobuje typu cévy – v krevních kapilárách využívají pericyty jako orientační body, v mízních cévách se zase opatrně vnořují do buněk, aby překonaly bariéru, aniž by ji rozrušily,“ říká Strnad.
Tyto nové poznatky otevírají cestu k lepšímu pochopení rané fáze lymské boreliózy a ukazují potenciální cíle pro prevenci a léčbu. Díky detailnímu pohledu na interakce borelií s cévními buňkami mohou vědci hledat způsoby, jak šíření bakterie zpomalit nebo zabránit jejímu vstupu do kritických částí těla.
Odkaz na studii. Strnad M., Týč J., Kitzberger F., Kopecká J., Rego R.O.M., Vancová M. 2025: Targeted volume imaging reveals early vascular interactions of Lyme disease pathogen in skin. Nature Communications 16: 9330. [IF = 15.7] doi: 10.1038/s41467-025-64326-w
Únava, bolesti kloubů, svalů či zad. I tak mohou vypadat první příznaky lymské boreliózy – choroby, kterou se v letošním roce v České republice nakazilo už více než 10 tisíc lidí. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy dosud není k dispozici očkování. Tým vědců z Biologického centra AV ČR nyní přináší nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce těsně po přenosu z klíštěte. Otevírá se tak cesta k lepšímu pochopení raného stadia onemocnění, a tím i k novým možnostem léčby a prevence. Studii publikoval časopis Nature Communications, který ji zařadil mezi 50 nejvýznamnějších prací roku v oblasti mikrobiologie a infekčních onemocnění.
-
TV Nova: Infekce lymské boreliózy
Vědci v Českých Budějovicích objevili způsob, jak se infekce lymské boreliózy dostává do těla infikovaného z klíštěte. Objev může posunout léčbu i prevenci této infekční nemoci. Výzkum probíhal i za pomoci umělé inteligence a právě díky ní se prý zkrátila doba objevu.
www.tv.nova.cz (začátek v 31:10)
www.iprima.cz (začátek v 12:50)
