Tetování zdobí i škodí. Podle nové studie může dlouhodobě ovlivňovat imunitní systém
Věděli jste, že při tetování zanecháte stopu nejen na kůži, ale také na svém imunitním systému. K tomuto závěru dospěla mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd. Tetování tak může zdobit i škodit.
Studie ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev - černé, červené a zelené. Odhalil, že nejvíc působí červená a pigmenty zůstávají nejen v kůži, ale také se ukládají v imunitních buňkách.
Inkoust po tetování míří do lymfatických uzlin
Na výzkumu se podílel Martin Palus z Biologického centra AV. Má i on nějaké tetování?
Pigment má v uzlinách měřitelný vliv na činnost imunitního systému, což se doposud nevědělo, nebo nebyly pro to tak přesvědčivá data. Dokáži si představit, že pokud má člověk celé tělo potetované, pak asi ten vliv bude vyšší, nicméně to studie zatím neřešila."
Studie poprvé zkoumala biologické reakce na cizorodé částice
Jak jste to zkoumali na zvířatech? To jste třeba tetovali myši?
"Ano, přesně tak. Myši byly potetované, a sledoval se inkoust, který se dostával do spádových uzlin. Vlastně to, co je vidět zvenku na kůži, tak úplně stejně je vidět i v těch uzlinách bez použití mikroskopu. Následně se zjišťovalo, kde konkrétně je ten inkoust uložený. To už se provádělo mikroskopicky a zjistilo se, že inkoust pohlcují právě makrofágy, tedy buňky imunitního systému, které jsou zodpovědné za odklízení cizorodých částic. Tyto buňky jsou schopny rozložit biologický materiál, jako jsou třeba viry, bakterie, nicméně u inkoustu jsou neschopné tyto částice odstranit. Jsou to nerozpustné částice, které se dostanou do těch mízních uzlin, a tam mohou zůstávat i po mnoho let. Bohužel ten inkoust je i pro tyto buňky toxický, takže je částečně může poškozovat nebo odumírají."
"Ona jedna věc je chemická toxicita, kterou legislativa řeší. Hlídá, jestli tetovací inkousty neobsahují toxické, karcinogenní a jinak nebezpečné látky. Takže po té chemické stránce je ta situace řešena, nicméně tu biologickou bezpečnost dosud nikdo pořádně neřešil, takže na to my jsme se zaměřovali, že nejde o chemickou toxicitu v tom tradičním slova smyslu, ale o biologickou reakci na ty cizorodé částice, který jsou nerozpustné a odolné vůči odbourání," připomněl Martin Palus.
Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování. Do výzkumu se zapojilo dvanáct mezinárodních skupin.
Tetování zvýšilo účinnost vakcíny proti chřipce
Studie se věnovala také otázce, zda může tetování ovlivnit účinnost očkování, což bylo téma, které získalo velkou pozornost během pandemie COVID-19. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek.
"Jde o to, že dojde k ovlivnění té lokální imunitní odpovědi. Došlo ke snížení odpovědi nebo účinnosti té vakcíny. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že při použití vakcíny proti chřipce, inaktivované vakcíny, došlo naopak k zesílení té odpovědi. Je to je dáno typem dané vakcíny. Ten pigment je schopný ovlivnit biologickou aktivitu v daném místě spádové uzliny," dodal Martin Palus.
Uklidňuje, že tetování neznamená, že by lidé měli nižší imunitu, ani není třeba si ho odstraňovat.
Zjištění však otevírá nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí s rozsáhlým tetováním. Výzkum tak zdaleka nekončí. Vědci žádají o grant a budou dále detailněji zkoumat vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a nemocemi.
Autor:Zdeňka Kuchyňová|
