Tasemnice mohou lidem i pomáhat. Potřebují ale vlákninu, tvrdí vědci

Výzkum trval šest let a vědci se v něm zaměřili na tasemnici krysí. „Splňuje několik základních kritérií. Má i příznivý dopad na zánětlivé onemocnění, což my jsme prokázali na střevním onemocnění Crohnova nemoc. A je snadno udržitelná v laboratorních podmínkách,“ vysvětlila parazitoložka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V západních zemích se střevní parazité u lidí vyskytují jen vzácně, zároveň ale stále přibývá takzvaných civilizačních onemocnění, jako jsou například alergie, úzkosti, deprese nebo právě Crohnova choroba, při které imunitní systém napadá vlastní střeva a způsobuje v nich zánět.
 

​„Jistě, ta prevalence, nebo výskyt v populaci, určitě stoupá,“ domnívá se praktický lékař Ivo Petrášek. „V zemích třetího světa, Afrika, Asie, některé části Jižní Ameriky, to mají naopak, mají vyšší a častější výskyt střevních parazitů a nižší výskyt těchto onemocnění,“ dodala Jirků.

S těmito onemocněními by podle odborníků mohla takzvaná helmintoterapie pomáhat. „Je to podpůrný typ léčby, který je neinvazivní, je snadný a měl by být i poměrně levný,“ vysvětlila Jirků.

Tasemnice krysí ale může být lidskému tělu prospěšná jen při vhodně nastaveném jídelníčku. Podle odborníků je klíčem právě vláknina v ovoci a zelenině. Ta totiž neovlivňuje jen samotné střevní parazity, ale celý náš střevní mikrobiom.

Někteří lékaři mají k helmintoterapii spíše konzervativní přístup, jiní v ni věří. „Než přemýšlet nad tím, co si nasadím do střeva za brouka, za červa, spíš bych sledoval to, co jako reálně jíme, a dbal na to, aby to, co jíme, bylo kvalitní,“ dodal Petráš.

Všichni se ale shodují, že helmintoterapie je spíše hudbou budoucnosti.