Molekulární biolog Julius Lukeš se s parazity setkává často a zblízka. Ale většinou za nimi cestuje daleko, do tropických krajů. My ve střední Evropě žijeme ve světě na lidské cizopasníky chudém. Ale možná prý právě proto tolik trpíme na alergie, záněty či autoimunitní onemocnění.
Nemocí od klíšťat bylo letos do konce července zhruba o polovinu víc než loni za stejné období. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) o hlášených infekcích. SZÚ na sociální síti X uvedl, že letošních 1938 případů boreliózy je nejvíc za posledních deset let. Klíšťové encefalitidy bylo zatím 362 případů.
Galina Prokopčuk se věnuje výzkumu mikroorganismů, které se hojně vyskytují v oceánech. „Kamarádka už si ze mě dělá srandu, že si chci od moře vždy brát s sebou trochu vody,“ říká pětatřicetiletá rodačka z Ukrajiny, která žije přes 12 let v Česku.
Prodělali vysoké horečky, ale neví se, co je způsobilo. Takových pacientů jsou jen v českobudějovické nemocnici během léta desítky. Odhalit příčinu jejich stavu má společná studie tamních infektologů a vědců z Biologického centra Akademie věd. Výzkum by mohl do budoucna změnit i rutinní diagnostiku klíšťové encefalitidy.
Molekulární bioložka Alena Panicucci Zíková z Biologického centra (BC) AV ČR se stala novou členkou Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO). To je prestižní organizace, která podporuje excelenci ve vědách o živé přírodě a sdružuje uznávané vědce z celého světa. V této elitní komunitě EMBO zasedá v současné době více než 2100 vědkyň a vědců z celého světa, z toho přesně 20 jich nyní...
Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Klíšťata mají kvůli klimatickým změnám stále lepší podmínky k rozmnožování a rok od roku přenášejí víc infekčních nemocí. Vědci na celém světě se tak usilovně snaží přijít na to, jak lidi před jejich patogeny ochránit. Na slibné cestě jsou nyní výzkumníci z kanadské Univerzity Simona Frasera ve Vancouveru. Své bádání zaměřili na přirozené nepřátele klíšťat – mravence.
