Laboratoř parazitární terapie (Kateřina Jirků)

Střevo není jen bakteriální svět. Vedle bakterií v něm žijí také střevní prvoci a helminthi – organismy, které parazitologie dlouho sledovala hlavně jako původce infekcí. Dnes se ale ukazuje, že jejich příběh je složitější: některé mohou škodit, jiné ve střevě tiše přetrvávají a některé mohou souviset se stabilitou mikrobiomu i imunitní rovnováhou. V naší laboratoři zkoumáme tuto opomíjenou vrstvu střevního ekosystému, především komenzální a benigní eukaryota. Zajímá nás, jak souvisejí s hostitelem, bakteriální mikrobiotou, stravou, prostředím, kontaktem se zvířaty a zánětlivými střevními onemocněními. Výzkum propojujeme od populačního mapování přes molekulární a mikrobiomovou analýzu až po experimentální ověření možného vlivu vybraných organismů na střevní zánět. Chceme porozumět tomu, za jakých podmínek střevní eukaryota škodí, kdy jsou nenápadnou součástí mikrobiomu a kdy mohou přispívat ke stabilnějšímu střevnímu ekosystému.

Vedoucí

Jirků Kateřina, MVDr. Ph.D.

Vybrané publikace:
Billy V., Lhotská Z., Jirků M., Kadlecová O., Frgelecová L., Wegener Parfrey L., Jirků-Pomajbíková K. (2021) Blastocystis Colonization Alters the Gut Microbiome and, in Some Cases, Promotes Faster Recovery From Induced Colitis Frontiers in Microbiology 2: 641483. DOI: 10.3389/fmicb.2021.641483
Brožová K., Jirků M., Lhotská Z., Květoňová D., Kadlecová O., Rune Stensvold C., Samaš P., Petrželková K. J., Jirků K. (2023) The Opportunistic Protist, Giardia intestinalis, Occurs in Gut-healthy Humans in a High-income Country Giardia intestinalis in gut-healthy humans Emerging Microbes and Infections 12: 2270077. DOI: 10.1080/22221751.2023.2270077
Jirků M., Parker W., Kadlecová O., Moos M., Wisniewska M., Kuchta R., Tláskalová P., Ilík V., Tomčala A., Pavlíčková Z., Brožová K., Lukeš J., Oborník M., Kolísko M., Pafčo B., Jirků K. (2026) Developmental plasticity enables intestinal tapeworm to adapt to dietary stress. Nature Communications 17: 2985. DOI: 10.1038/s41467-026-69475-0
Pavlíčková Z., Jirků K., Zimmelová E., Hurtado L.H., Gentekaki E., Tsaousis A. (2026) Blastocystis in domestic mammals and poultry: from prevalence patterns to gut physiology. Trends in Parasitology 42: 127–137. DOI: 10.1016/j.pt.2025.12.001
Šejnohová A., Koutenská Koutenská, Jirků M., Brožová K., Pavlíčková Z., Kadlecová O., Cinek O., Maloney J.G., Santin M., Petrželková K. J., Jirků K. (2024) A cross-sectional survey of Blastocystis sp. and Dientamoeba fragilis in non-human primates and their caregivers in Czech zoos One Health 19: 100862. DOI: 10.1016/j.onehlt.2024.100862

Všechny publikace (161)

Řešené výzkumné projekty

Střevní červi a regulace zánětu

Střevní červi, neboli helminthi, byli dlouho vnímáni hlavně jako nežádoucí organismy. Jejich vztah s hostitelem je však mnohem složitější. Během milionů let společného vývoje si vyvinuli schopnost ovlivňovat imunitní systém a tlumit zánětlivé reakce, které by ohrožovaly jejich vlastní přežití. Právě tato schopnost dnes otevírá důležitou otázku: Může úbytek helminthů v industrializovaných společnostech souviset s narušenou imunitní rovnováhou a nárůstem chronických zánětlivých onemocnění, jako jsou Crohnova choroba, roztroušená skleróza, astma nebo alergie?

V naší laboratoři se zaměřujeme na tasemnici krysí (Hymenolepis diminuta), která u člověka obvykle nezpůsobuje symptomy, ale podle našich výsledků může za určitých podmínek zmírňovat střevní zánět. Nezkoumáme ji jako izolovaný organismus, ale jako součást střevního ekosystému, kde její účinek formuje hostitel, mikrobiom, imunitní nastavení i strava.

Cílem projektu je pochopit, jak H. diminuta vstupuje do vztahů mezi dietou, mikrobiomem a imunitním systémem a za jakých podmínek může přispívat k regulaci zánětu. Výzkum tak pomáhá vysvětlit, proč ztráta některých helminthů z moderního prostředí může souviset s chronickými zánětlivými onemocněními, a zároveň zkoumá, zda jejich biologické působení může inspirovat nové terapeutické přístupy.

Protisté a lidské zdraví: Nový pohled na staré soužití

Ne každý střevní prvok ve vzorku znamená problém. Abychom dokázali správně posoudit nálezy u pacientů se střevními potížemi, musíme nejdřív vědět, jak běžně vypadají u zdravých lidí a zvířat. Právě zdravé populace ukazují, že někteří prvoci mohou být přirozenou součástí střevního mikrobiomu, aniž by byli spojeni s potížemi.

V naší laboratoři proto sledujeme jejich výskyt, genetickou variabilitu a možné sdílení mezi hostiteli. Zaměřujeme se zejména na situace, kde se lidé a zvířata dlouhodobě potkávají — například na vztahy mezi lidmi a psy nebo mezi lidmi a nehumánními primáty. Zajímá nás, jak se do výskytu střevních prvoků promítá kontakt se zvířaty, venkovské či městské prostředí a další prvky životního stylu.

Projekt vytváří referenční mapu střevních prvoků mimo klinický kontext. Ukazuje, že jejich význam nelze pochopit jen ze vzorků pacientů; stejně důležité je získat informace od zdravé populace.

Blastocystis: Střevní prvok na pomezí zdraví a zánětu

Blastocystis patří mezi nejčastěji detekované střevní prvoky u lidí i zvířat. Dříve byl spojován hlavně se střevními obtížemi a zánětlivými onemocněními, dnes se však často nachází i u zdravých jedinců a v mikrobiomech s vyšší bakteriální diverzitou. Právě proto se ptáme, co jeho přítomnost ve střevě skutečně znamená: Je rizikovým faktorem, nenápadnou součástí mikrobiomu, nebo znakem stabilnějšího střevního ekosystému?

Samotný nález ale není funkce. Populační a mikrobiomová data ukazují důležité souvislosti, nedokážou však určit, zda Blastocystis střevní ekosystém aktivně ovlivňuje, nebo pouze odráží jeho stav. Jeho role pravděpodobně závisí na širším kontextu mikrobiomu, imunity, životního stylu i stravy.

V naší laboratoři proto propojujeme populační data s experimentálním potkaním modelem střevního zánětu. Sledujeme, zda kolonizace Blastocystis ovlivňuje průběh onemocnění, mikrobiom a imunitní odpověď hostitele, a za jakých podmínek může mít příznivý efekt.