Laboratoř arbovirologie

Výzkum virových nákaz přenášených vektory: molekulární biologie, molekulární epidemiologie, patogeneze virových nákaz. Činnost laboratoře je úzce provázána s Oddělením virologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.

Laboratoř arbovirologie také spravuje Sbírku arbovirů Parazitologického ústavu, Biologického centra AV ČR.

Vybrané publikace:
Pokorná Formanová P., Palus M., Salát J., Hönig V., Štefánik M., Svoboda P., Růžek D. (2019) Changes in cytokine and chemokine profiles in mouse serum and brain, and in human neural cells, upon tick-borne encephalitis virus infection Journal of neuroinflammation 16: 205.
DOI: 10.1186/s12974-019-1596-z
Růžek D., Yoshii K., Bloom M.E., Gould E. (2019) Tick-borne encephalitis virus – virology. In: G. Dobler, W. Erber, H.J. Schmitt (Eds.), The TBE Book. Global Health Press, Singapore 19–41.
DOI: 10.33442/978-981-14-0914-1_2a
Valdés J. J., Miller A. (2019) New opportunities for designing efective small interfering RNAs Scientific Reports 9: 16146.
DOI: 10.1038/s41598-019-52303-5
Hönig V., Palus M., Kašpar T., Majerová K., Zemanová M., Hofmannová L., Papežík P. , Šikutová S., Rettich F., Hubálek Z., Rudolf I., Votýpka J., Modrý D., Růžek D. (2019) Multiple Lineages of Usutu Virus (Flaviviridae, Flavivirus) in Blackbirds (Turdus merula) and Mosquitoes (Culex pipiens, Cx. modestus) in the Czech Republic (2016–2019) Microorganisms 7: 568.
DOI: 10.3390/microorganisms7110568
Palus M., Sohrabi Y., Broman K.W., Strnad H., Šíma M., Růžek D., Volkova V., Slapničková M., Vojtíšková J. , Mrázková L., Salát J., Lipoldová M. (2018) A novel locus on mouse chromosome 7 that influences survival after infection with tick-borne encephalitis virus. BMC Neuroscience 19: 39.
DOI: 10.1186/s12868-018-0438-8

Všechny publikace (184)

Řešené výzkumné projekty

Interakce buněk neurovaskulární jednotky coby významný faktor ovlivňující integritu hematoencefalické bariéry při klíšťové encefalitidě (Grantová agentura ČR, 2020-2023, P.I.: Martin Palus)

Klíšťová encefalitida představuje významné ohrožení veřejného zdraví v oblasti arbovirových nákaz. Navzdory rizikům této nemoci neexistuje žádná specifická léčba a zásadní otázky v patogenezi nejsou zcela zodpovězeny. Mechanizmus jakým dochází k poškození nervové tkáně není prozkoumán. Nicméně je známo, že strukturní a funkční integrita hematoencefalické bariéry je poškozena a že tyto změny mají rozhodující vliv na rozvoj klíšťové encefalitidy. Navrhovaný projekt se zaměřuje na identifikaci klíčových vlastností v mechanismu narušení integrity endoteliální bariéry prostřednictvím aktivace okolních buněk. Žádná studie není úplná bez ohledu na všechny typy zúčastněných buněk (astrocyty, pericyty, mikroglie a endotelové buňky) a jejich vzájemné interakce na úrovni hematoencefalické bariéry. Výsledky tohoto projektu by měly výrazným způsobem přiblížit principy neuropatogeneze a to zejména v oblasti interakce buněk neurovaskulární jednotky, coby významného faktoru ovlivňující integritu hematoencefalické bariéry při klíšťové encefalitidě.

Cílem projektu je studium interakcí viru klíšťové encefalitidy s primárními buňkami neurovaskulární jednotky, mechanismu jejich poškození, objasnění vzájemného působení buněk během rozvoje onemocnění a identifikování molekulárních aspektů vedoucích k rozrušení hematoencefalické bariéry.

 

Molekulární mechanismy patogeneze klíšťové encefalitidy (Grantová agentura ČR, 2020-2023, P.I.: Daniel Růžek)

Klíšťová encefalitida (KE) je jednou z nejzávažnějších virových neuroinfekcí vyskytujících se v Evropě a severovýchodní Asii. Navzdory značnému medicínskému významu KE však zůstává řada klíčových otázek týkajících se mechanismů patogeneze tohoto onemocnění a biologie viru KE nezodpovězených. Předkládaný projekt se zaměřuje na identifikaci markerů virulence viru KE, mechanismů virové neuroinvaze a roli imunopatologických reakcí při KE v mozku. Naše předběžná data naznačují, že imunologické reakce významnou měrou přispívají k smrti neuronů během akutní fáze infekce. To je v kontrastu s převládající hypotézou, že smrt neuronů je způsobena primárně samotnou virovou infekcí.

Projekt si klade za cíl identifikovat mutace v genomu viru, které zvyšují virulenci viru, odhalit mechanismy virového průniku do CNS, detailně popsat imunopatologické reakce v mozkové tkáni.

Rozdíly v klinickém průběhu klíšťové encefalitidy u hostitele a jejich genetická determinace.

Klíšťová encefalitida (KE) představuje závažné virové onemocnění centrální nervové soustavy člověka. Navzdory významu této infekce zůstávají některé klíčové otázky ohledně vzniku a rozvoje encefalitidy nevyjasněny. U lidí vykazuje infekce virem KE různou závažnost – od asymptomatické infekce, přes horečnaté onemocnění až po akutní nebo chronickou encefalitidu. Závažnost klinického průběhu KE je ovlivněna řadou faktorů, mezi které řadíme infekční dávku a virulenci viru, věk pacienta a stav jeho imunity, ale také, jak naše předběžné výsledky přesvědčivě dokazují, jeho genetickou výbavu.

Projekt, kterým se zabýváme si klade za cíl studovat rozdíly v klinickém průběhu KE a jejich genetickou determinaci. Experimenty prováděny s využitím unikátních rekombinantních kongenních kmenů myší, neboť tyto myši vykazují různý průběh infekce, obdobně jako je tomu u člověka. Výsledky projektu by měly přispět k poznání genetické determinace klinického průběhu této významné infekce.

Mechanismy poškození neuronů při infekci virem klíšťové encefalitidy v CNS

Mechanismy poškození neuronů při infekci virem KE jsou kompletně neprozkoumané. Právě proto se v tomto projektu je zaměřujeme na studium interakcí viru KE s primárními lidskými neurony, mechanismů jejich poškození a antivirové obrany a dále na interakci infikovaných neuronů s dalšími klíčovými buňkami centrální nervové soustavy (astrocyty, pericyty, mikroglie a mikrovaskulární endoteliální buňky mozku). Na základně dosud získaných dat se zdá, že přirozená imunitní odezva hraje zcela zásadní roli v poškození neuronů při infekci, což je v rozporu s převládající hypotézou, že poškození neuronů při KE je dáno primárně samotou virovou replikací. Výsledky tohoto projektu by měly velmi výraznou měrou napomoci poznání mechanismů neuropatogeneze tohoto významného onemocnění.

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Parazitologický ústav
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA